PŘEHLED NEJLEPŠÍCH PTAČÍCH LETCŮ PLANETY

Ptáci jsou životu ve vzduchu dokonale přizpůsobeni. Celé jejich tělo a organismus jsou přizpůsobené způsobu jejich života. Především stavba jejich křídel předurčuje, jakým způsobem se mohou ve vzduchu pohybovat. Například straka obecná (Pica pica) se se svými krátkými křídly a dlouhým ocasem dokáže pohybovat pomalu mezi tenkými větvičkami křovin. Oproti tomu velmi úzká a zahnutá křídla rorýsů (Cypselomorphae spp.), některých…

Více …

DOMESTIKACE VERSUS OCHOČENÍ, KDY TO VŠE ZAČALO?

Domestikace je neukončený,  stále probíhající proces, který historii člověka provází od nepaměti. Hrála důležitou roli ve vývoji lidstva a materiální kultury, což vedlo k tomu, že zemědělství dostalo podobu specifické formy živočišné a rostlinné produkce.  Domestikace je tvorba nových „druhů“ z divokých forem živočichů a rostlin člověkem. Tyto nové „druhy“ se liší od svých divokých kmenových forem (divokých předků), jsou totiž vytvářeny…

Více …

MIGRACE PTACTVA A TAŽNÍ PTÁCI Z NAŠICH KRAJIN

Jedním z neklamných znaků nastávajícího jara je opětovné ptačí cvrlikání. Jaro je nyní v plném proudu a k němu bezesporu patří i návrat ptačích opeřenců z jejich zimních stanovišť.  Proč vlastně ptáci migrují v zimním období na jih a na jaře zpět? Ptáci si mohou v nepříznivých zimních podmínkách vybrat jen jednu ze tří možností: přizpůsobit se podmínkám, zahynout anebo se načas přestěhovat do…

Více …

FRETKA DOMÁCÍ

  Fretka domácí (Mustela putorius furo) je společně se psem a kočkou jedna ze tří domestikovaných šelem. Je to jediná plně ochočená kunovitá šelma, byla vyšlechtěna z tchoře tmavého (Musela putorius)  přibližně před 2 500 lety. Již řecký dramatik Aristophanes zmínil fretky ve své satirické hře “The Acharnians” v roce 425 před naším letopočtem. Tyto malé šelmy byly původně využívány…

Více …

OCEÁNY A MOŘE, díl 2.

Odkaz na 1. článek o mořích: https://www.ochranazvirat.cz/2021/03/22/oceany-a-more/  Moře jako loviště Rybolov S rozvojem rybolovu došlo během pár desítek let k decimaci mnoha druhů. Přestože teprve v padesátých letech se rybáři vydali do mezinárodních vod, již za tuto uplynulou dobu byly schopni vylovit skoro 90 % velkých druhů ryb. V popředí lovených ryb se nacházejí sledi, ančovičky, tuňáci, makrely a tresky.…

Více …

OCEÁNY A MOŘE, díl 1.

Ne nadarmo se říká Zemi “Modrá planeta”. Povrch Země je ze 70 % pokryt vodou. Na pohled je těchto 70 % klidných, bez problémových, ale pod hladinou se ukrývá jiný svět. Tento podmořský svět se rozděluje na 5 částí: Indický oceán, Tichý oceán, Atlantický oceán, Severní ledový oceán a Jižní oceán. Ruský oceánograf Yuly Shokalsky nazval tuto masu slané vody…

Více …

SVĚTOVÝ DEN ŽAB A VRABCŮ, DEN ZÁCHRANY FLORIDSKÉ PUMY

20. březen 2021 v sobě ukrývá rovnou tři důležité zvířecí dny. Pokud si nejste jistí jaké dny to jsou, koukněte na následující video a další důležité informace níže. Přejeme vám krásný 20. březen 2021.  © Nadace na ochranu zvířat Světový den žab—World Frog Day Světový den žab slouží k pozorování těchto bezocasatých obojživelníku a záchraně několika různých druhů žab před…

Více …

UMĚJÍ ZVÍŘATA MLUVIT A POUŽÍVAT JAZYK STEJNĚ JAKO MY LIDÉ?

Pouze hrstka zvířecích druhů dokáže vydávat zvuky, které znějí jako lidská mluva. Mezi ně patří například sloni, běluhy, a to nemluvě o papoušcích. Zdá se, že tyto druhy jsou schopné překonat jazykovou bariéru, která nás odděluje. Dokáží ale opravdu „mluvit“ tak jako my? Není to pouze otázka toho být schopen vydávat zvuky, ale také porozumět tomu, co daným zvukem myslíme.…

Více …

PAŘÍŽSKÁ DOHODA

Tato dohoda nese své jméno po hlavním městě Francie, ve kterém byla sjednána během Klimatické konference v Paříži v roce 2015. Schválena byla 195 smluvními stranami v prosinci 2015. Jedná se o dohodu, která je v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, má navázat na Kjótský protokol a jejím cílem je omezit emise skleníkových plynů po roce 2020. Letos…

Více …

Změny přírody a klimatu, vztah člověka a přírody posledních tisíce let

“Lidé si přírodu a prostředí upravovali desítky tisíc let. Lidská přítomnost měla vliv na všechno, od mamutů po mikroby. Většina lidí ani netuší, jak moc a na jak dlouho jsme jako lidstvo upravili přírodu.” Jon Erlandson, archeolog, profesor a ředitel Oergonského Muzea přírodní a kulturní historie  Fotografie: Joe LeBlanc, Pixabay Toto prohlášení charakterizuje vztah člověka a přírody. Již stovky let…

Více …