Psi jsou nejen skvělými společníky, ale také plní důležité poslání jako záchranáři, průvodci nevidomých, terapeutičtí psi a mnoho dalších pracovních “profesí”.
Jsou to speciálně vycvičení čtyřnozí pomocníci, kteří například lidem s různými zdravotními omezeními výrazně usnadňují život. Díky svému výcviku a instinktům dokáží vykonávat širokou škálu úkonů, které by jinak byly pro jejich majitele obtížné nebo nemožné. Výcvik psa je dlouhodobý a náročný proces, který vyžaduje zkušeného instruktora a velkou dávku trpělivosti. Pes se učí nejen základní poslušnosti, ale také specifickým úkolům, které bude při své práci vykonávat.
Psí profesionálové pomáhají
Psí pomocníci jsou neocenitelní v mnoha životních situacích. Ať už se jedná o psy, kteří vyhledávají ztracené či zavalené osoby, psy, kteří pomáhají nevidomým či jinak handicapovaným lidem, kteří dávají pozor a včas upozorní svého pána na akutní zdravotní problém, nebo psy, kteří pomáhají zvládnout seniorům či dlouhodobě nemocným a jinak handicapovaným dospělým i dětem jejich nelehký osud (například pobyt v domově nebo v nemocnici) a vnáší radost a aktivitu do mnohdy nelehkých a jednotvárných dní.
Záchranářští psi
Tito psi jsou školeni k vyhledávání lidí v nouzových situacích, například při zemětřeseních, lavinách nebo jiných katastrofách. Jejich vynikající čich a výdrž mohou být klíčové při hledání přeživších a poskytování pomoci.
Psi, kteří zachraňují lidské životy, jsou schopni svým neomylným čichem najít a ohlásit oběti zemětřesení, zasypané v rozvalinách, děti nebo staré zmatené lidi ztracené v lese, nešťastníky uvízlé v horách pod lavinou nebo i utonulé ve vodě. Dokáží pomoci plavci v nesnázích nebo přitáhnout člun. Jsou vycvičeni najít živé osoby, ale i ty, které bohužel nepřežily. Záchranářští psi pomáhají profesionálům – horské službě, profesionálním záchranářům a dalším. Cennými pomocníky jsou i v rukou amatérů – kynologů, kteří se svými schopnostmi často vyrovnají profesionálům.
Výcvik záchranářského psa je velice náročný, dlouhodobý, vyžaduje výbornou fyzickou i psychickou kondici psa i psovoda, a také spoustu času i finančních prostředků na pravidelné tréninky a získání velkého penza znalostí a dovedností psa i psovoda. Pes a psovod musí být zvyklí na extrémní podmínky, pohyb ve ztíženém terénu – např. v sutinách či na skalním masivu nebo podzemních šachtách apod. Odměnou pak může být splnění předepsaných atestů a zařazení do pohotovostní jednotky, kdy psovod a pes pomáhají při praktických nasazeních, ať již na území České republiky nebo i v zahraničí. A nejvyšším zadostiučiněním je nalezení a záchrana živé osoby. To se povedlo našim záchranářům v loňském roce po ničivém zemětřesení v Turecku, kde přispěli k nalezení několika živých osob. Za všechny hrdiny psí záchranáře můžeme jmenovat fenku velkého knírače Terezku s psovodem Petrem Klegou ze Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru ČR, která našla po zemětřesení v Turecku v sutinách živou ženu a byla oceněna jako Vítěz(ka) Statečného psího srdce 2023, v kategorii “Záchranný čin služebních a záchranářských psů – Česká republika”.
V ČR se psovodi a psi, věnující se záchranářské práci, sdružují ve Svazu záchranných brigád kynologů (SZBK) – v jeho jednotlivých regionálních brigádách, které provádějí tréninky a výcvik od štěněte po atestované psy a psovody. Dalšími organizacemi, které se zabývají výcvikem záchranářských psů, jsou také SDH Hejnice (Sdružení dobrovolných hasičů), SAR–DOG a další.
Myslíte, že jen psi z výborných podmínek, zahrnutí od štěněte péčí a láskou mohou být dobrými záchranáři?
Představujeme vám příběh fenky pocházející ze slovenské osady, která se stala skvělým záchranářským psem, slovy její paničky a psovodky Jarmily Pávkové:
Aranka byla společně s dalšími psy odchycena v chudinské osadě na východním Slovensku a umístěna do karanténní stanice, kde to bylo ale snad ještě horší než v osadě. Na Slovensku platí zákon, který umožňuje psa v karanténní stanici po měsíci uspat, pokud si ho nikdo neadoptuje. Aranku jsem si odvezla poslední den měsíční lhůty…Byla typický deprivant, neskutečně divoká a také silná osobnost a já hledala cesty, jak to spolu zvládneme. A zvládly, jen Arance ta její osobitost zůstala. Začaly jsme se spolu věnovat záchranařině, hlavně vyhledávání osob ze sutin, které jí tak strašně moc bavilo a šlo, že dokázala splnit i vrcholové zkoušky. Jezdily jsme spolu na různé psí tábory a víkendovky, výcvik ji opravdu náramně bavil. Poslední roky ale měla největší zálibu v hledání dobrůtek, sbírání drobků v kuchyni, které spadnou z linky i ze stolu, vybírání košů a podobných aktivitách hodné holky z osady. Aranka byla prostě skvělá…
Foto: archiv Jarmily Pávkové
Asistenční psi
Pomáhají lidem se zdravotním postižením dosáhnout větší samostatnosti a zlepšit kvalitu jejich života. Díky svému výcviku a přirozeným schopnostem dokáží tito psi vykonávat řadu úkolů, které by jinak musel dělat člověk.
Psi mohou pomáhat lidem s fyzickými hendikepy – a to například tím, že zvedají a podávají předměty, otevírají dveře nebo asistují při oblékání a dalších činnostech. Mohou podat potřebné léky, přinést mobilní telefon, upozornit na zvonek u dveří nebo jiné důležité zvuky v domácnosti i mimo ni, pokud je majitel psa neslyšící. Svým lidem pomáhají i psychicky, cítí se pak lépe, jsou soběstačnější, mají větší svobodu a sebedůvěru. Nejsou tolik závislí na druhých lidech.
Ukázkovým příkladem pejska, který pomáhá jako asistenční pes, je čivava DÁJA, vítězka ankety z roku 2023 Statečné PSÍ SRDCE, v kategorii “Pomáhající srdce (ocenění dlouhodobě pomáhajícího psa)”.
Krátkosrstá čivava Dája – celým jménem Princess Lady Diana z Dalimilova ráje – je každodenní oporou svému majiteli Víťovi Saganovi, který je v důsledku dětské mozkové obrny upoután na invalidní vozík a trpí záchvatovým onemocněním.
Zdroj: foto a TZ Statečné psí srdce
Víťa si Dáju původně pořídil jako společníka, jenže Dája brzy ukázala, že svede mnohem víc. Sama od sebe začala signalizovat přicházející záchvaty svého majitele a také je dokázala zklidnit. Víťa zanedlouho zjistil, že když je Dája s ním, záchvaty jsou mírnější a vyskytují se méně často. Obdobně úzkosti a sociální fobie se zdály být v přítomnosti Dáji snesitelnějšími. Problém však nastal v situacích, kdy Dája nemohla Víťu doprovázet, typicky k lékařům, na úřady nebo do obchodů či nákupních středisek. Víťa do uvedených míst nedokázal vkročit, protože pro něj není nic horšího než zůstat sám. Okamžitě se dostavily silné záchvaty, které jej paralyzovaly. Víťa proto začal hledat cestu, jak Dáju vycvičit na asistenčního psa, aby ho mohla všude doprovázet.
Cesta to byla trnitá. Přestože si Dája hravě poradila téměř se všemi aktivitami, které svede labradorský retrívr nebo jiný větší chlupáč, organizace ji většinou odmítaly z důvodu, že se jedná o malého psa. Když už Víťa svoji snahu skoro vzdal, narazil na Centrum výcviku psů ALFA, a i když ani tam zpočátku Dáje nevěřili, výcvik a závěrečné zkoušky dopadly dobře a Dája se kvalifikovala jako asistenční čivava.
Od zkoušek uběhl téměř rok a půl a z Dáji se stala Víťova nenahraditelná pomocnice dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu… Je tu pro něj, když potřebuje při záchvatu přinést léky nebo mobil. Udržuje jej při vědomí při silných úzkostech. Zabraňuje mu v případném sebepoškozování. Budí jej z nočních můr. Asistuje mu také při běžných úkonech, jako například při vysvlékání oblečení či podávání věcí, stejně jako při hledání ztracených předmětů. Nepostradatelným parťákem je pak Dája při návštěvách lékařů a nemocnice, které vyvolávají ve Víťovi velkou úzkost a strach.
Víťa si již bez Dáji – svého anděla strážného – nedokáže představit svůj život. Je mu velkou motivací a psychickou podporou, díky které zvládá každý den vstávat z postele.
Pokud vás Dája zaujala, můžete sledovat její profil na Instagramu Lady Diana (@asistencni_civava) • Fotky a videa na Instagramu nebo na síti Facebook.
Signální psi
Pomáhají lidem s různými zdravotními problémy – např. s diabetes mellitus nebo epilepsií. Jsou schopni rozpoznat blížící se záchvaty nebo změny hladiny cukru v krvi a varovat své majitele. Ne každý pes je na tuto speciální práci vhodný, ale někteří vynikají zvláštní citlivostí a jsou v tomto směru úžasnými pomocníky. Tito psi jsou vnímaví i k nepatrným změnám v chemii lidského těla. Majitele varují včas a ten může na upozornění reagovat (například najít klidné místo k posezení a odpočinku, vzít si potřebnou medikaci, uvědomit rodinu, případně přivolat záchrannou službu apod.). Někteří signální psi pomáhají i psychicky nemocným lidem a dokáží je například včas upozornit, že se blíží panická ataka. Mnohokrát signální pes zachrání svému člověku život nebo přinejmenším zdraví a uchrání ho vážných komplikací.
Vodící psi
Pomáhají nevidomým a slabozrakým lidem pohybovat se a orientovat v prostoru. Tito psi jsou speciálně vycvičeni, aby své majitele doprovázeli a vedli bezpečně, kamkoliv je potřeba. Dokáží svého člověka vést svého člověka přes schody, vchod do domu, přechod na silnici, na zastávku MHD (a místo v dopravním prostředku), upozornit na překážku na cestě a obejít ji, dokonce i na takovou, která je v úrovni hlavy člověka a psa se vlastně netýká, dovést ho do místa (třeba i do oblíbené hospůdky :-). Dobře znají pravidelné trasy a vedou na konkrétní místo jen na povel (například jdeme k doktorovi, do školy, do práce apod.). Bezpečně a samozřejmě dovedou svého člověka na požadované místo a zpět domů. Jejich výcvik je dlouhý a náročný, kdy se k němu pečlivě vybírají štěňata nebo mladí psi s vhodnou povahou. Vodící psy vychovává a cvičí specializované organizace, které po předvýchově a výcviku předávají psa nevidomým či slabozrakým lidem (klientům). Často již během výcviku spolupracují s budoucím majitelem a cíleně trénují psa například na konkrétní trasy. Tyto organizace pořádají i pravidelná setkání s klienty (majiteli) a jejich vodicími psy, na nichž jsou dále procvičovány dovednosti psů i jejich majitelů. Když vodící pes zestárne, pokud je to možné, většinou zůstává v rodině a zastoupí ho nový mladý pracující pes. Organizace cvičící vodící psy mívají záštitu nad psem po celý jeho život.
Vodící, asistenční a signální psi jsou speciálně označeni vestičkou s nápisem ASISTENČNÍ PES, pokud jsou v práci. Když je na veřejnosti potkáte, nerozptylujte je, nevolejte na ně a nehlaďte je, nechte je pracovat. Jsou zodpovědní za svého člověka a musí se na svoji práci plně soustředit.
Tito psi mají také výjimku pro vstup do míst, kde je psům vstup zakázán (obchody a nákupní centra, úřady, zdravotnická zařízení a podobně).
Canisterapeutičtí psi
Psi jsou často využíváni v nemocnicích, pečovatelských domech nebo rehabilitačních centrech, kde pomáhají pacientům zotavit se nebo se zlepšit psychicky i fyzicky. Terapeutická zvířata mohou také pomáhat dětem s autismem zlepšit jejich sociální dovednosti a komunikaci.
Psí pozitivní energie a jeho přítomnost pomáhá zejména starým, nemocným či hendikepovaným lidem – dospělým, ale i dětem a mladistvým.
Psi se svými psovody různým způsobem zlepšují náladu, ulevují a zlepšují celkový zdravotní stav, působí pozitivně na psychiku těch, kteří jsou z důvodu stáří či nemoci nebo hendikepu odkázáni na pobyt v různých zařízeních, nebo jsou v domácí péči.
Pomoc a působení canisterapeutických psů může probíhat různými způsoby a formami – pravidelným nebo občasným docházením do zařízení, setkáváním se psem (nebo psy) mimo zařízení, individuálně nebo kolektivně, nebo také může pes se svým psovodem docházet za klientem domů.
Také aktivity mohou být velmi různé, canisterapie má několik forem, které se do sebe odlišují typem činnosti i působením. Canisterapie může být aktivní i pasivní, cíle a metody se stanovují podle možností, po dohodě s klientem, rodinou nebo personálem zařízení.
Aktivní činnosti přispívají k zvýšení pohybové aktivity, zlepšení motoriky, zvýšení motivace. Pasivní metody mohou přispět k uvolnění a prohřátí svalů (např. polohování).
Formy animoterapie – canisterapie
AAT – Animal Assisted Therapy – cílená terapie za pomoci zvířete a odborného personálu, je ze všem forem nejnáročnější a vyžaduje speciální atestaci,
AAA – Animal Assisted Activities – aktivity za pomoci nebo účasti zvířete, jedná se o motivační a aktivizační činnosti,
AAE – Animal Assisted Education – vzdělávání za pomoci zvířete, kdy se za přítomnosti a prostřednictvím zvířete klienti (často děti) učí různým znalostem a dovednostem,
AACR – Animal Assisted Crisis Response – krizová intervence za pomoci zvířete, která pomáhá lidem zvládat těžké psychické a životní situace (například po automobilové nehodě, úrazu nebo podobné krizové situaci, kdy canisterapeutický pes může pomoci snížit hladinu stresu a alespoň trochu uklidnit vyděšenou a deprivovanou osobu).
Jaká by měla být dvojice pes a psovod, která se chce této činnosti věnovat?
U psa nezáleží na plemeni, ale měl by být empatický, senzitivní, přátelský a komunikativní, měl by mít rád lidi a být zvyklý na různá prostředí a situace. Jsou psi, kteří jsou pro tuto činnost jako stvoření. Někteří psi se výborně hodí pro některé konkrétní typy aktivit a formy canisterapie, pro jiné ale vhodní nejsou. A dokonce i psi z útulků a psi adoptovaní se v této „profesi“ mohou uplatnit!
A co psovod? Ten je také nesmírně důležitý, se psem musí vytvořit dobrý tandem, který pomáhá. Psovod by také měl mít rád lidi, měl by být empatický a citlivý, se základními znalostmi psychologie různých typů klientů, ale i se znalostí projevů svého psa a ohleduplný k němu a k jeho potřebám. Canisterapeutická práce je totiž pro psa velmi náročná a i on může svým způsobem „vyhořet“.
Pes pro canisterapii by měl být předem otestován, kurzy a testy pořádá více organizací nebo sdružení. Canisterapeutické organizace a caniterapeuti však nemají žádnou zastřešující organizaci a také normativy, podle nichž by se řídily a jejich činnost je rozdílná.
Uvádíme alespoň některé z organizací, na něž se mohou zájemci o canisterapeutickou práci se svými psy obrátit:
Pomocné tlapky, Výcvikové canisterapeutické sdružení Hafík, Aura Canis, Elva Help, Centrum pro výcvik psů Alfa nebo Léčivé tlapky.
Někteří psi z útulků mají potenciál pomáhat lidem. Absolvují speciální výcvik canisterapie a stávají se terapeutickými psy. Tito psi pomáhají lidem s různými zdravotními a psychickými problémy – například dětem s autismem odstranit sociální fobii, zlepšit jejich sociální a komunikační dovednosti. Seniorům poskytují společnost a pomáhají jim překonat pocit osamělosti. Lidem s psychickými problémy, depresemi, úzkostmi nebo PTSD pomáhají snížit stres, uvolnit napětí, odbourat úzkosti, zlepšit psychickou kondici a nabývat duševní pohodu. Lidem v resocializačních programech (např. po návratu z výkonu trestu) pomáhají zařadit se zpět do společnosti, do reálného života. Díky své zkušenosti s bezdomovectvím, nedostatkem či úplnou absencí lásky a péče, ale bohužel často i s násilím, které na mnoha z nich bylo člověkem spácháno, a díky naději, kterou jim dala adopce, pomáhají těmto lidem uvěřit v druhou šanci – na nový (dobrý) život, odpuštění a přijetí.
Nadace na ochranu zvířat pravidelně přerozděluje finanční prostředky (nadační příspěvky) mezi útulky, azyly, depozita a další organizace pečující o zvířata.
POMOZTE NÁM POMÁHAT A PODPOROVAT ZVÍŘATA V ÚTULCÍCH.
ZAŠLETE DÁRCOVSKOU SMS ve tvaru:
DMS OCHRANAZVIRAT 190
na tel. č. 87 777.
DĚKUJEME, ŽE SPOLU S NÁMI POMÁHÁTE ZVÍŘATŮM!
