Světový den fotografie se každoročně slaví 19. srpna jako upomínka na významný milník ve vývoji fotografie – představení daguerrotypie francouzské Akademii věd v roce 1839. Daguerrotypii vynalezl francouzský umělec a vynálezce Louis Daguerre v roce 1839. Tento průlomový objev umožnil zachytit obraz na měděnou desku pokrytou tenkou vrstvou stříbra a citlivou na světlo. Vynález daguerrotypie znamenal zrod nového / moderního média fotografie a přinesl zcela nový způsob uměleckého vyjádření a zachycování reality i dokumentace světa.
Světový den fotografie nám připomíná, jakým způsobem a v jaké míře fotografie obohatila náš život. Každý z nás má alba sestavená z rodinných fotografií, včetně domácích mazlíčků, snímků z rodinných dovolených a mnoha dalších událostí, které si chceme připomínat a zachovat pro další generace. Fotografie zaznamenala od svého vzniku po současnost ohromný vzestup a stala se každodenní součástí našich životů.
Fotografie je velice významným médiem také v oblasti ochrany zvířat, přírody a krajiny. Zvířata jsou jedním z nejoblíbenějších motivů amatérských i profesionálních fotografů po celém světě.
Za první fotografii je považován snímek, který zhotovil ve 20. letech 19. století francouzský vynálezce Joseph Nicéphore Niépce. Vytvořil heliografickou kopii rytiny chlapce, který vede koně. Objevena byla roku 2002 a je považována za nejstarší dochovaný fotografický snímek.
Proč je fotografe zvířat tak výjimečná?
Fotografie zvířat dokáží vyvolat širokou škálu emocí – od roztomilosti a radosti až po údiv a soucit. Každá fotografie nese svůj vlastní příběh a odhaluje život, osud, emoce a osobnost zvířat, která zachycuje.
Fotografie zobrazující zvířata v jejich přirozeném prostředí nám připomínají, jak krásná a rozmanitá je naše planeta. Zachycují vzácné momenty a umožňují nám nahlédnout do světa, který bychom jinak možná ani neviděli, nepoznali.
Fotografie zvířat slouží jako silný nástroj pro zvýšení povědomí o ohrožených druzích a důležitosti ochrany zvířat, přírody a krajiny.
Fotografie zvířat jsou také formou uměleckého vyjádření. Mnozí fotografové se specializují na portréty zvířat, zachycují jejich jedinečné osobnosti a vytvářejí umělecká díla.
Jak fotografie pomáhá v ochraně zvířat?
Fotografie hraje klíčovou roli v ochraně zvířat a přírody. Díky ní můžeme dokumentovat vzácné okamžiky ze života ohrožených druhů a přinášet do světa příběhy zvířat, které by jinak zůstaly skryté.
Fotografové zvířat a přírody zachycují nádheru a křehkost ekosystémů, upozorňují na problémy, jako je ztráta přirozených habitatů, narušování biodiverzity, pytláctví nebo klimatické změny. Motivují celosvětovou veřejnost k ochraně zvířat a životního prostředí.
Fotografie také slouží jako důkaz pro ochranářské organizace, které ji využívají v kampaních na podporu legislativy a iniciativ ve prospěch ochrany zvířat, krajiny a přírody. Například záběry ohrožených druhů mohou podpořit veřejné povědomí a změnit smýšlení a chování lidí, což přispívá k ochraně těchto zvířat.
Další důležitou roli hraje fotografie při hledání nových domovů zvířatům z útulků. Povedená fotografie dokáže zaujmout a zvíře má mnohem větší šanci najít rodinu, lásku a péči. Proto dnes mnoho útulků, azylů a depozit pro zvířata spolupracuje s fotografy, kteří jejich svěřencům udělají atraktivní fotografie pro účely adopční nabídky.
Díky sociálním médiím se dnes fotografie mohou snadno (globálně) šířit a zasáhnout miliony lidí. To dává hlas těm, kteří ho potřebují nejvíce – zvířatům, jejichž životy a „domovy“ jsou v ohrožení.
Fotografie tedy nejen dokumentuje krásu přírody, ale také inspiruje k akci a stává se vlivným prostředkem v boji za zachování biodiverzity naší planety.
Významní fotografové zvířat
Keith Carter
Zdroj: txculturaltrust.org
Keith Carter je považován za jednoho z nejvýznamnějších současných amerických fotografů, který svými snímky dokáže vyprávět příběhy a vyvolávat silné emoce. Narodil se v roce 1948 v Madisonu ve státě Wisconsin, ale většinu svého života strávil v Texasu.
Je znám především pro své snové a tajemné černobílé fotografie. Zvířata v jeho snímcích často působí jako ikonické bytosti, které mají hlubší význam, než je pouhý vizuální obraz. Jeho styl zahrnuje prvky surrealismu a jemného snění, což dodává portrétům zvířat zvláštní atmosféru, která diváka vtahuje do světa fantazie a mýtů. Zvířata v jeho dílech jsou často zobrazována jako symboly nevinnosti, síly nebo tajemství.
Jedním z charakteristických rysů Carterových fotografií zvířat je jejich tichá introspektivní povaha. Zvířata v jeho obrazech nejsou zachycena v dynamických nebo akčních pózách, ale spíše v klidných momentech, kde se zdají být vnitřně zamyšlená. Tento přístup umožňuje divákovi přemýšlet o vztahu mezi člověkem, zvířaty a přírodou a o roli zvířat v našich životech a našem světě.
Fotografie zvířat Keitha Cartera nejsou jen portrétními obrazy, ale spíše uměleckými interpretacemi. Carter se snaží zachytit osobnost jím portrétovaných zvířat. Ve svých záběrech často používá měkké světlo, rozostření a neobvyklé úhly, což vytváří snovou a nadčasovou kvalitu. Tato technika umocňuje pocit, že zvířata jsou spojnicí mezi skutečným a mystickým světem.
Zdroj: mainemedia.edu, lawrenceruss.com
Ragnar Axelsson
Zdroj: FB RAX – Ragnar Axelsson
Ragnar Axelsson se proslavil svými silnými a emotivními černobílými fotografiemi zachycujícími život na dalekém severu. Axelsson se zaměřuje na dokumentování života v arktických oblastech, včetně Islandu, Grónska, Faerských ostrovů a dalších oblastí blízko polárního kruhu.
Pro Ragnara Axelssona zima nepřichází, zima je tu pořád. Fotograf známý jednoduše jako “Rax”, určitě potomek Vikingů, se narodil na Islandu v březnu 1958 – takříkajíc v hluboké zimě. Prožil život plný ledu, sněhových bouří, arktických ledovců, chladu a katabatických větrů, které se s hlasitým kvílením prohánějí přes ledové stepi Grónska a Islandu. Stejný vítr neustále vane skrze Axelssonovy snímky. Z fotografického hlediska si ho osvojil vznešeně čistý a bílý, ale nebezpečný svět. Již více než třicet let se snaží zdokumentovat každý aspekt této ledové země, kde žijí lidé a volně žijící zvířata v harmonii, přizpůsobeni podmínkám extrémního chladu.
Jeho fotografie se vyznačují surovou krásou a melancholií, která odráží drsné podmínky, v nichž lidé a zvířata v těchto oblastech žijí. Axelsson se věnuje dokumentaci tradičního způsobu života Inuitů, který v důsledku klimatických změn rychle mizí. Jeho tvorba upozorňuje na zranitelnost těchto komunit a prostředí, ve kterém žijí, přičemž jeho snímky zprostředkovávají sílu a odolnost jejich obyvatel.
Ragnar Axelsson vydal řadu publikací. K jeho nejznámějším titulům patří “Faces of the North” (2004), “Last Days of the Arctic” (2010) a “Where the World is Melting” (2021). Jeho díla byla vystavena v prestižních galeriích po celém světě a získala řadu ocenění.
Fotografie Ragnara Axelssona mají dokumentární charakter, ale zároveň v sobě nesou uměleckou kvalitu, která vyvolává emoce a přináší divákům prožitky úcty a obdivu k lidem, zvířatům a krajině severu. Axelsson svými snímky nejen dokumentuje, ale také vypráví příběhy, které by jinak mohly být zapomenuty, a jeho práce hraje důležitou roli v zaznamenávání kulturního dědictví a přírodních krás „Severu“, které jsou ohroženy změnou klimatu.
Zdroj: mainemedia.edu, lawrenceruss.com
Nick Brandt
Nick Brandt zkoumá neschopnost mnoha lidí i celosvětové společnosti výrazně změnit svůj postoj k přírodě a životnímu prostředí. Jeho projekt The Day May Break nastoluje pravděpodobně největší krizi ze všech: klimatickou změnu, přesněji řečeno narušení klimatu, která/é negativně ovlivňuje vše živé na naší planetě.
Lidé a zvířata zobrazení v této fotografické sérii Nicka Brandta jsou ovlivněni změnou klimatu. Pochmurnou ironií však je, že tito jedinci mají na životní prostředí jen velmi malý – zcela nepatrný vliv, a přesto jsou nejzranitelnější vůči dopadům těchto jevů, které jsou způsobeny pro ně naprosto vzdáleným světem (těžkého) průmyslu, industriálního businessu.
Snímky v tomto cyklu byly fotografovány v pěti různých přírodních rezervacích a záchranných stanicích v Africe. Téměř všechna (původně volně žijící) zvířata, která v nich žijí, jsou zde umístěna v důsledku různých příčin – zejména pytláctví, ničení či ztráty jejich přirozeného prostředí a změny klimatu. Tato zvířata nikdy nebudou moci být vypuštěna zpět do volné přírody, v níž by nepřežila…
Fotografie Nicka Brandta volají po změně a upozorňuji, že nám zbývá jen několik desítek let, než se dostaneme do bodu, odkud není návratu. V současné době je příliš pozdě, později, než si myslíme, abychom ničení klimatu, klimatickou změnu zastavili. Cena, kterou platíme za to, že jsme si strkali a stále strkáme hlavy do písku, kdy klimatické změny sice sledujeme, ale popíráme, je na více úrovních nepřijatelná. A to environmentálně a eticky, ale i z čistě pragmatických důvodů – ekonomicky, neboť výdaje na změnu, které bychom vynaložili v současnosti, by byly nesrovnatelně nižší než náklady, které budeme muset vydat za apokalyptické škody v nadcházejících dekádách.
© Nick Brandt | Fatuma, Ali and Bupa, Kenya 2020, z cyklu The Day May Break, zdroj FB Nick Brandt
Joel Sartore
Foto: FB Joel Sartore, Photographer
Joel Sartore je americký fotograf, který je znám především svou prací pro National Geographic a svým ambiciózním projektem Photo Ark. Narodil se v roce 1962 v Nebrasce a svou kariéru zasvětil fotografování zvířat a přírody, přičemž jeho práce se zaměřuje na dokumentaci ohrožených volně žijících druhů a upozorňování na otázky ochrany zvířat a životního prostředí.
Projekt Photo Ark je Sartoreho nejznámějším dílem, které si klade za cíl vytvořit fotografickou sbírku každého živočišného druhu, který žije v zajetí, což zahrnuje tisíce druhů zvířat z celého světa. Tento projekt Joel Sartore zahájil v roce 2006, aby zvýšil povědomí o (kriticky) ohrožených druzích a inspiroval veřejnost k jejich ochraně. Do dnešního dne vyfotografoval přes 12 000 druhů a v projektu nadále pokračuje.
Snímky z projektu Photo Ark jsou charakteristické tím, že zobrazují zvířata na černém nebo bílém pozadí, což zdůrazňuje jejich jedinečnost a krásu. Tento minimalistický styl umožňuje zaměřit se čistě na zvíře samotné, aniž by byla pozornost odváděna okolní krajinou a jinými atributy na pozadí obrazů.
Sartoreho fotografický styl je hluboce empatický, což je patrné z toho, jak zachycuje osobnost a příběh každého zvířete. Jeho snímky jsou nejen esteticky působivé, ale také emocionálně působivé, protože diváka konfrontují s křehkostí a zranitelností živočišných druhů, které čelí vyhynutí.
Kromě fotografování se Sartore věnuje také vzdělávání veřejnosti o důležitosti ochrany biodiverzity. Často přednáší na toto téma a jeho práce byla prezentována v řadě publikací, dokumentů a výstav po celém světě.
Joel Sartore získal řadu ocenění za své dílo v oblasti fotografování a ochrany zvířat a přírody. Jeho práce se objevila na titulních stranách časopisů, v knihách a dokumentárních filmech. Je nejen uznávaným fotografem, ale i vlivným hlasem v oblasti ochrany zvířat a přírody, jehož úsilí inspiruje k pozitivním změnám v přístupu k životnímu prostředí.
Foto: FB Joel Sartore, Photographer
Václav Šilha
Zdroj: FB Václav Šilha
Václav Šilha je jedním ze známých českých fotografů přírody a divoké zvěře. Jeho práce jsou uznávány nejen v České republice, ale také na mezinárodní úrovni. Jeho fotografie zvířat a krajiny byly publikovány v prestižních časopisech jako National Geographic.
Specializuje se na velká zvířata a jejich přirozené prostředí. Fotografie často pořizuje během svých expedic do vzdálených a často obtížně dostupných míst po celém světě, včetně Afriky, Asie a Arktidy.
Jeho díla se vyznačují nejen vysokou technickou kvalitou, ale i velkým respektem k přírodě. Šilha se snaží zachytit autentické okamžiky ze života zvířat a přiblížit divákům krásu a jedinečnost přírodního světa.
Václav Šilha pravidelně vystavuje své práce na výstavách v České republice i v zahraničí. Jeho výstavy jsou často spojeny s přednáškami a besedami, na nichž sdílí své zkušenosti z cest a fotografování.
Kromě toho se podílí na různých projektech zaměřených na ochranu přírody a zvyšování povědomí o ohrožených druzích.
Je inspirací pro mnoho začínajících fotografů, kteří se chtějí věnovat fotografii přírody a zvířat. Jeho práce přispívá k lepšímu pochopení a ochraně přírody, což je v dnešní době stále důležitější.
Fotografiemi Václava Šilhy se můžete pokochat na jeho FB profilu: Facebook Václav Šilha.
Petr Bambousek
Zdroj: FB Petr Bambousek: SulaSula.com
Petr Bambousek je renomovaný český fotograf, který se specializuje na fotografii přírody a zvířat, zejména volně žijících druhů. Je znám svými úchvatnými snímky zvířat a přírodních scenérií, které pořizuje nejen v Čechách, ale i na různých místech po celém světě.
Zaměřuje se převážně na tropické a subtropické oblasti. Jeho práce zahrnuje fotografie zvířat v jejich přirozeném prostředí a dokumentování vzácných a ohrožených druhů. Jeho práce se vyznačuje detailním a technicky precizním přístupem, který zachycuje nejen vizuální krásu, ale i jedinečnost zvířat a jejich chování.
Bambuskova práce byla publikována v řadě prestižních časopisů, jakými jsou National Geographic, BBC Wildlife Magazine nebo Nature’s Best Photography. Jeho fotografie byly také oceněny v různých mezinárodních fotografických soutěžích.
Pravidelně vystavuje své fotografie na výstavách v České republice i v zahraničí. Jeho výstavy často představují velkoformátové fotografie, které portrétují a dokumentují fascinující přírodní scény a zvířata. Kromě toho se Bambousek podílí na různých projektech zaměřených na ochranu přírody a vzdělávání veřejnosti o důležitosti ochrany ohrožených druhů.
Je vášnivým ochráncem přírody a často cestuje do vzdálených a nehostinných míst, aby mohl dokumentovat přírodu a zvířata v jejich přirozeném prostředí. Jeho práce je ovlivněna respektem k přírodě a snahou zvýšit povědomí veřejnosti o ekologických problémech.
Petr Bambousek svými výjimečnými fotografiemi přírody a divoké zvěře výrazně přispěl k popularizaci a pochopení krásy a křehkosti přírodního světa. Jeho práce je ceněna nejen pro svou estetickou hodnotu, ale i pro její přínos k ochraně přírody.
Zdroj: Facebook Petr Bambousek
Jak oslavit Světový den fotografie (?)
Sdílejte své fotografie. Podělte se o své oblíbené snímky na sociálních sítích a označte je příslušnými hashtagy jako #Světovýdenfotografie nebo #WorldPhotographyDay.
Inspirujte se. Prohlédněte si práce známých fotografů a nechte se inspirovat jejich stylem a kompozicí.
Vyzkoušejte něco nového. Zkuste nový fotografický styl nebo si vyberte nový motiv k focení.
Vydejte se na foto procházku. Nečekejte na ideální podmínky – vyrazte do přírody a zkuste zachytit zajímavé momenty ze života zvířat. Objevujte krásy svého okolí a zachyťte je objektivem vašeho fotoaparátu.
Podpořte ochranářské organizace. Vaše fotografie mohou být skvělým prostředkem, jak získat finanční prostředky nebo fotografický materiál pro organizace, které se věnují ochraně zvířat.
Světový den fotografie je skvělou příležitostí, jak oslavit krásu našeho světa zachycenou na fotografiích. Ať už jste profesionální fotograf nebo jen amatér, nechte se inspirovat a tvořte!
#SvětovýDenFotografie #FotografieZvířat #WorldPhotographyDay #Ochranazvířat #OchranaPřírody #Nadacenaochranuzvířat
