Podzim má asi každý spojený s barevným listím, odletem ptáků na zimoviště, návratem školáků do lavic a třeba i s ježky. Kdo by někdy neviděl obrázek ježečka s jablíčkem napíchnutým na bodlinkách? Nepanuje snad tolik omylů ohledně jiného zvířete, než je ježek Pokusíme se alespoň některé z nich vyvrátit.
Foto: Alexa from Pixabay
Ježek si na zádech nosí jablíčka.
NE! Ježek je hmyzožravec , živí se bezobratlými či drobnými obratlovci a velmi účinně tak spořádá i slimáky. Ovoce konzumuje opravdu jen zřídka.
Vhodnou potravou je mléko.
NE! Jeho podávání může způsobit vážné trávicí problémy až úhyn. Ježkovi stačí k pití voda . Mláďata je pak třeba krmit speciálními náhražkami .
Mláďata nalezená až na konci léta jsou z druhých vrhů.
NE! Ježek západní má pouze jeden vrh do roka. Rozdíly jsou ale mezi oběma druhy v termínu rození mláďat. Ježek východní se budí ze zimního spánku již během března, proto má také dřív potomstvo a může na konci prázdnin ojediněle druhý vrh mít. Ježek západní se budí zhruba o měsíc později a tak se i mláďata rodí déle (na přelomu léta a podzimu) a druhý vrh tedy nestihne.
Ježek potřebuje k zimování dosáhnout minimální hmotnosti 700 gramů.
NE! Za prvé, lidé začnou bombardovat záchranné stanice s “malými” ježky už na konci léta a oni přitom mají do zimy ještě spoustu času se dokrmit a za druhé, pro ježky je důležitější spíše procento zásobního tuku, ze kterého pak v zimě tělo čerpá, než celková hmotnost. Přezimovat mohou bez problémů tedy i drobní ježci do 500 gramů. Svou roli hraje samozřejmě i nadmořská výška, ve které ježci zimují. Např. v nížinách se ježci mohou za příznivých podmínek ukládat ke spánku až v prosinci a pak se i během teplé zimy několikrát budí.
Oba druhy od sebe mnohdy nelze rozeznat, protože se mezi sebou u nás kříží.
NE! Je pravda, že někteří jedinci jsou obtížně determinovatelní (západní tzv. brýle a uhlazené bodliny, východní tmavá náprsenka s bílou skvrnou a “rozcuchané” bodliny nestejnoměrně štráfaté), ale v ČR zatím nebylo křížení obou druhů prokázáno.
Kdekoliv dostane se na drůbež lesní nebo domácí — pak nadělá nesmírných škod. (Česká hospodyně, 1908)
Základní složkou jeho potravy je hmyz. Útoky na drůbež či plenění snůšky vajec se většinou nezakládají na pravdě.
Zajímavý je fenomén posledních desetiletí, kdy se ježci nastěhovali z volné krajiny do měst. S největší pravděpodobností je to v důsledku významných změn v krajině, díky kterým v ní ježci nemají vhodné podmínky a v posledních letech také i díky úbytku hmyzu. Tím, že ježci žijí v naší těsné blízkosti se často dostávají do nesnází a jsou nejčastějšími pacienty záchranných stanic. Ročně jich stanice mají v péči více než 3000!
Kdy ježek potřebuje naši pomoc?
Když je viditelně zraněný nebo nemocný
Na ježkovi je viditelná rána, často již obsazená larvami much, vytékají z něj nějaké tekutiny, leží nehybně rozmotaný…
Jedná-li se o nesamostatná mláďata
Často hnízd s čerstvě narozenými mláďaty najde pes či kočka, člověk při zahradních pracech a pokud jsou mláďata zraněná nebo hnízdo nelze uvézt do původní podoby. V přírodě se mláďata běžně osamostatňují okolo 250-300g. Do té doby zůstávají s matkou (obvykle zhruba 8 týdnů) a bez ní mají jen velmi malé šance na přežití. V tuhle chvíli přitom nejde o to, jestli se mláďata mezi 100-250g stihnou nebo nestihnou vykrmit do zimy. Za normálních podmínek v péči matky do plné samostatnosti by to klidně stihla. Samostatnost ale neurčuje jen to, jestli mláďata dokáží sama z misky sníst měkkou stravu. Mláďata do 150-200g ještě nemají úplně spolehlivě rozvinutou schopnost termoregulace. Pokud takové mládě zůstane samo, nedokáže ještě v chladnějších nocích udržet stabilní tělesnou teplotu a snadno prochladne. Teprve kolem 8.-10. týdne (což váhově odpovídá právě cca 250-300g) se u nich navíc vyvíjí permanentní chrup.
Malá ježčata, Foto: Záchranná stanice Huslík
Když je venku ve dne
Ježek je noční živočich, neopaluje se ani nevyhřívá na slunci. Zdravý ježek je ve dne schovaný a spí. Pokud ve dne uvidíte ježka, který je viditelně slabý, leží na slunci, pohybuje se pomalu a zmateně nebo se dokonce třese, potřebuje pomoc. Velmi pravděpodobně se totiž jedná o osiřelé mládě nebo zraněného/nemocného ježka. Výjimkou může být ježek slepý nebo matka od mláďat, která aktivně vyhledává potravu.
Autor textu: Zdeňka Nezmeškalová, Nadace na ochranu zvířat, organizace Pomoc ježkům, z.s.
