Den pátý, téma páté.
Canisterapie je stále se rozvíjející možnost, kdy přítomnost a cílené pozitivní působení psa na handicapovaného, starého, nemocného nebo jinak znevýhodněného člověka výrazně pomáhá a ulevuje, urychluje průběh nemoci a zlepšuje celkový stav.
Využití psů pro canisterapii je nespočet. Aktivity za pomoci psa jsou využívány jak u dětí s postižením, tak u zdravých dětí, ale i dospělých, zejména seniorů. Cílem je zejména zlepšení kvality života klienta a rozvoj jeho sociálních a motorických dovedností. Vzdělávání za pomoci psa je uplatňováno u dětí a to již od raného stadia dětského vývoje. Prostřednictvím psa lze u dětí zlepšit kognitivní (poznávací) vlastnosti, řeč, psaní, čtení, počty a další. Cíle tak stanovuje spolu se zástupcem dítěte většinou pedagogický personál.
Pes je využíván v motivačním či léčebném procesu, umožnění kontaktu se psem dodává energii, zvyšuje motivaci, urychluje léčebný proces, a přináší úlevu při potížích.
Aktivní zapojení je formou rozhýbání a aktivizace klientů, zlepšení motoriky, motivace k činnosti.
Další možnost je pasivní (klient sám nevyvíjí fyzickou aktivitu, pes leží u něj (dotýká se ho) nebo v jeho blízkosti. Působí na uvolnění a prohřátí svalů (polohování – pes se klienta dotýká, leží těsně vedle něho), na psychické zklidnění a uvolnění.
Asi nejobtížnějším typem v canisterapii je samotná terapie za pomoci psa, kdy je odborníky stanoven cíl, kterého je třeba za pomoci psa dosáhnout a cíleným praktikováním určitých metod je stanovených cílů dosahováno.
V České republice neexistuje zastřešující organizace pro canisterapeutické organizace a jejich praktikující canisterapeuty a tak je jejich úroveň značně rozdílná.
Pes by měl být přes provozováním canisterapie otestován, zda je pro tuto činnost vhodný. Ne každý pes je vhodný pro všechny typy canisterapie, pokud má základní předpoklady, dá se cíleně využít jen pro to, co jemu i klientům vyhovuje.
Jaký pes je pro canisterapii vhodný?
Nezáleží na plemeni, ale na dispozicích konkrétního psa. Pes by měl být komunikativní, přátelský, takový, který nemá problém v kontaktu s lidmi. Jsou psi, kteří jakoby se pro tuto činnost narodili.
Zásadní je kvalitní socializace, zvyk na různé ruchy, zvířata, lidi, prostředí, různé povrchy, hromadné prostředky, apod.
Oblíbenými plemeny jsou např. retrívři, bišonci, kavalíři či chrti.
Důležitý je však i psovod, majitel psa, který by měl být empatický, s kladným vztahem k lidem, ochotný se vzdělávat, jak z kynologického hlediska, tak hlavně o typech klientů, kterým se pak pomáhá (autisté, lidé s Downovým syndromem, apod.).
Navštěvují se však také zdraví lidé, od předškolních dětí, základních škol, specializovaných škol, dětských táborů, po domovy pro seniory.
Typy canisterapie (zvířecí terapie)
AAA (Animal Assisted Activities) – aktivity za pomoci zvířete
AAE (Animal Assisted Education) – vzdělávání za pomoci zvířete
AAT (Animal Assisted Therapy) – terapie za pomoci zvířete
AACR (Animal Assisted Crisis Response) – krizová intervence za pomoci zvířete
Canisterapeutické zkoušky
Každá organizace či sdružení pořádá canisterapeutické zkoušky, kde otestuje jednotlivé týmy a pokud uspějí, obdrží certifikát.
Každé sdružení má zkoušky trochu odlišné, ale základ je stejný – základ poslušnosti a otestování chování psa v situacích, se kterými se může setkat (invalidní vozík, divně se pohybující osoba, ležící „pacient“, omezující dotyky, sahání do jídla, prudké pohyby, pády předmětů, „veterinární prohlídka“ atd.), ochota ke kontaktu a hře s cizí osobou, reakce na ostatní psy.
Většina sdružení vydává certifikát na omezenou dobu a je třeba jej obnovit – absolvovat test znovu (nejčastěji po dvou letech).
Pokud by někoho ze čtenářů tato činnost zajímala a má pocit, že by se tomu se svým psem mohl věnovat, může se obrátit na některou z organizací, která se canisterapií zabývá, a zjistí veškeré potřebné informace.
Nadace na ochranu zvířat: text: Zdeňka Nezmeškalová, Pavla Dorničová, Anna Krejčová, foto: Zdeňka Nezmeškalová, Pavla Dorničová, Alzheimer centrum Filipov
