Den čtvrtý – téma čtvrté.
Dnes se budeme věnovat záchranářským psům. Vyhledávají ztracené osoby v lesích, na horách, zavalené v troskách budov při zemětřesení nebo jiných neštěstích, pod lavinami, zachraňují tonoucí i vyhledají utonulé ve vodě.
Jejich práce je nesmírně náročná, často nebezpečná. Vyžaduje dlouhodobou a pečlivou přípravu, od psovodů dobrou fyzickou kondici, orientaci v terénu, znalost zásad bezpečného pohybu v sutinách i znalost práce s mapou a s GPS. Je časově i finančně náročná. Ale pocit zadostiučinění, kdy můj pes zachrání lidský život, je k nezaplacení a rozhodně stojí za to. To se však povede jen málokomu. Vycvičení psi jsou schopni vyhledat i mrtvé osoby, což je také důležitá informace.
Záchranáři se psy pracují na profesionální i sportovní bázi. Profesionálové jsou u Horské služby, u policie, u Hasičského záchranného sboru a u Vodní záchranné služby. Tam pro psy a psovody platí podobná pravidla jako u ostatních profesionálů se psy (psali jsme o tom v předchozím článku).
Z řad amatérů však jsou pro praktické zásahy k dispozici ti, kteří mají složené příslušné atesty Ministerstva vnitra pro sutinové nebo plošné vyhledávání a jsou zařazeni do oficiálního seznamu. Ti pak mohou být přivoláni na pomoc při pátrání po pohřešovaných osobách (nejčastěji ztracení houbaři, senioři apod.) nebo při zřícení budov pro kontrolu, zda nezůstal někdo zavalený pod sutinami. Atesty však musí v pravidelných intervalech obnovovat. Ti nejlepší jsou zařazeni i v jednotce pro možnost výjezdu do zahraničí. Psovodi musí být připraveni kdykoliv na pokyn záchranných složek vyjet a pomoci při pátrání.
Čeští záchranáři jsou na vysoké úrovni a bývají povoláváni i při katastrofách v zahraničí. Například letos v únoru při masivním zemětřesení v Turecku zasahovali kynologové Záchranného útvaru HZS (členové tzv. USAR týmu, specializovaného na vyprošťování osob) a předvedli excelentní výkon. Pomohli najít a vyprostit mnoho mrtvých a dokonce i dvě živé osoby: https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-blizky-a-stredni-vychod-fenka-terezka-nasla-v-troskach-zivou-zenu-40422665
Mnoho psovodů se záchranářskému výcviku věnuje spíše na sportovní úrovni (i když tajný sen o záchraně lidského života sní většina z nich). Trénuje, skládá zkoušky a závodí na národní i mezinárodní úrovni podle daných národních či mezinárodních zkušebních řádů, může se účastnit i mistrovství republiky a dokonce mistrovství světa. Výcvik záchranářských psů je organizovaný ve Svazu záchranných brigád kynologů (www.szbk.cz), pod který patří jednotlivé regionální brigády. Dále také kynologové-záchranáři cvičí v organizaci SAR-DOG (www.sar-dog.cz), v Kynologické záchranné jednotce ČR (www.kzjcr.cz), u Sboru dobrovolných hasičů (https://www.psovodi-hejnice.cz/) a ve Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, (https://www.psovodi-dh.cz/).
Na tyto organizace se mohou obrátit instituce i osoby a požádat o pomoc při pátrání po pohřešovaných osobách.
Psi se cvičí a trénují v několika specializacích – plošné, sutinové, lavinové, vodní záchrany a záchranného stopování.
Pro záchranářský výcvik se hodí většina plemen, i kříženci, každý má své výhody a nevýhody, silné a slabé stránky. Velcí a rychlí psi se hodí do terénu, malí psi mají výhodu v sutinách, lépe se vejdou a je menší nebezpečí, že se pod nimi něco proboří. Při dobrém tréninku je pro ně hledání a nalézání ukrytých figurantů přirozenou a oblíbenou činností, ještě umocněnou vhodnou atraktivní odměnou.
Výchova budoucího záchranáře a jeho další výcvik je náročný časově i finančně, kdo tomu propadne, věnuje tomu většinu svého volného času a rozpočtu. Mladí psi se učí pohybu v různém náročném terénu, získávají fyzickou kondici, kterou k práci nezbytně potřebují, a zjišťují, že najít osobu znamená velkou odměnu v podobě hračky nebo výborného žrádla. Postupně se zvyšují nároky na obtížnost terénu, vzdálenost a úkryty osob, dobu hledání. Je to nikdy nekončící proces, kdy pes i psovod získávají zkušenosti a na stále vyšší úroveň se dostává jejich vzájemný vztah a důvěra.
Kdo jednou záchranařině propadne, je to většinou láska na celý život, dokud síly a zdraví psa i člověka dovolí.
Nadace na ochranu zvířat: text Pavla Dorničová, foto: Pavla Dorničová a Ivana Tichá
