Tam, kde je pes nepostradatelným pomocníkem – lov 

 

V dávných dobách byl lov pro člověka nezbytným prostředkem obživy. Jedna z nejstarších profesí, kterou pes pro člověka dělá, je právě pomoc při lovu. Od nepaměti si lidé vybírali vhodné psy k tomu, aby jim pomáhali nahánět, štvát či aportovat zvěř, kterou chtěl ulovit. Dodnes jsou lovečtí psi neocenitelnými pomocníky myslivců, kteří jsou schopni zvěř vystavit a nahnat, dohledat postřelenou, aportovat zvěř mrtvou.

 

Ačkoliv sportovní lov „pro zábavu“ není zrovna etická a chvályhodná disciplína, stále jsou situace, kdy pomoc loveckého psa například zkrátí utrpení postřeleného zvířete, zabrání ztrátám již mrtvých zvířat a umožní tak jejich využití (když už došlo k jejich usmrcení). I když je přemnožení zvěře bohužel také způsobeno vlivem člověka (vyhubení přirozených predátorů, změna krajiny a tím shromažďování zvěře v menším a méně vhodném prostoru), je na člověku stav zvěře nějakým optimálním způsobem regulovat. A v tom je lovecký pes platným a důležitým pomocníkem.

 

 

V moderní kynologii patří lovečtí psi do několika skupin, podle stylu práce a dalších kritérií. 

1/ Honiči a barváři (6. skupina podle FCI – Mezinárodní kynologické federace) – psi, jejichž úkolem je sledovat a štvát zvěř, buď ji nahnat k lovci nebo zadržet na místě. Jiní stopují zvěř po pobarvené stopě (postřelenou, která krvácí). Dříve byly štvanice oblíbenou zábavou šlechty, kdy na koních pomocí smečky těchto psů lovili zvěř.  Patří sem například bígl, různá plemena honičů a barvářů a také rhodéský ridgeback.

 

2/ Ohaři (7. skupina podle FCI) – psi vyšlechtění k vystavování drobné zvěře – nehoní ji, když ucítí její pach, ztuhnou, často se zvednutou přední tlapou, a tím zvěř nevyplaší a umožní lovci se k ní přiblížit. Jsou dvě skupiny – ohaři kontinentální a angličtí. K anglickým patří setři, dlouhosrstí elegánové s příjemnou povahou. Kontinentální ohaři jsou univerzálnější, proto jsou v praxi častěji využíváni. 

 

3/ Slídiči, přinašeči a vodní psi (8. skupina podle FCI) – psi původně vyšlechtění k dohledání a přinášení ulovené zvěře. Patří k nim dnes velmi oblíbení retrívři (labrador, zlatý retrívr a další). Kromě využití v lovecké praxi jsou dnes díky své vhodné povaze velmi oblíbení i jako psi vodící nebo asistenční, případně pro canisterapii. Samozřejmě se uplatní i jako vhodní rodinní psi. 

 

4/ Teriéři (3. skupina FCI) – původně psi, kteří vyháněli nebo vyhrabávali jezevce a lišky z jejich nor. Taková práce vyžaduje samostatně jednající, tvrdé a odvážné jedince malé nebo střední velikosti, taková je většina teriérů dodnes. Norování má v současné době jen omezené možnosti, teriéři však nacházejí využití a oblibu i v činnostech , například v řadě psích sportů. 

 

 

5/ Jezevčíci (4. skupina FCI) – původ  jezevčíků je nutno hledat mezi honiči. Tvořili samostatnou nízkonohou formu, která se později v Evropě speciálně šlechtila pro práci v jezevčích a liščích norách. Jsou vlastně – po pracovní stránce – jistou obdobou teriérů, kteří byli vyšlechtěni na britských ostrovech. Jsou, stejně jako teriéři, velmi samostatní a odvážní, s vlastními názory na řešení situací. Je několik velikostí a druhů srsti, v současné době jsou oblíbení jako společníci, bez loveckých ambicí, ale lovecká krev se v nich nezapře. 

 

Pokud se vám některé z loveckých plemen líbí a nemáte v plánu psa lovecky využívat, dobře si rozmyslete, zda máte možnost dopřát mu adekvátní vyžití, které uspokojí jeho potřebu pohybu a nahradí jeho původní činnost (v současné době je celá škála různých psích sportů a aktivit, kde mohou najít uplatnění). 

 

Nadace na ochranu zvířat: text Pavla Dorničová, foto Pixabay: Linda, Brummeier, Doris Metternich, Harry



Sdílet na sociálních sítích:

Komentáře jsou vypnuty.