V letních měsících se příroda hemží mláďaty všeho druhu. Všude to štěbetá, švitoří, piští, vříská, kňučí a funí. Příroda je všude kolem nás a proto se s mláďaty volně žijících druhů zvířat můžeme běžně setkat. Která to jsou a jak se v případě jejich nálezu zachovat?
Krmení ptáčete_Foto ZS Vlašim
Ptáci
Ptačí mláďata se rodí převážně v hnízdech, kde o ně pečují nejčastěji oba rodiče. Ve svém okolí se střetnete nejspíše s mladými kosy, vrabci, sýkorkami, rehky, vlaštovkami, jiřičkami, rorýsy, poštolkami a kalousy.
První tři jmenovaní patří mezi pěvce a svá hnízda neposedná mláďata opouští ještě v době, kdy nedokážou létat. Je to zcela v pořádku. Rodiče své potomstvo dokrmují i mimo hnízdo, mláďata poposkakují, trénují svoje létací svaly a prozkoumávají svět.
Vlaštovky a jiřičky jsou sice také pěvci, ale svůj život tráví povětšinou ve vzduchu, kde loví hmyz. Stejně tak rorýs, který však patří mezi svišťouny. Dospělci ani mláďata nejsou přizpůsobeni pobytu na zemi, zejména mají krátké končetiny a dlouhá křídla a tudíž pro ně vzlétnutí ze země není jednoduché, u rorýsů téměř nemožné. Pokud se jejich mláďata ocitnou na zemi, je nejlepší možností vysadit je zpět do hnízda. Pokud tato možnost není, je dobré se vždy obrátit na odborníky ze záchranných stanic.
Mládě rorýse nalezeného u kostela_foto Z.Nezmeškalová
V našem bezprostředním okolí mohou hnízdit také dravci. Nejběžnějším druhem je poštolka, která se životu ve městě zcela přizpůsobila a vyměnila skalní římsy za římsy oken, truhlíky, vikýře a půdní prostory. Ne vždy poštolčí rodiče odhadnou, zda se jim narůstající potomstvo vejde do obsazené “garsonky” a tak jsou po čase mladé poštolky rozesety po okolí. I zde není třeba nijak zvlášť zasahovat, rodiče mladé dokrmují i mimo hnízdo. Dobré je maximálně mladé vysadit na vyvýšené místo, kde se k nim nedostanou psi, kočky a další zvědavci.
To samé pak platí u kalousů a puštíků, tedy ptákům z řádu sovy. I ti často hnízdí v bezprostřední blízkosti lidí. Stačí jeden vysoký strom ve vnitrobloku, malý parčík… a okolní obyvatelé mají o zábavu postaráno. Mláďata se totiž v noci ozývají nápadným pískáním, kterým komunikují s rodiči, neboť i ona se postupně rozptýlí po okolí původního hnízda. I tady se může stát, že neopatrný dorostenec skončí na zemi a i zde platí, že stačí pouze vysadit na vyvýšené místo a o zbytek se rodiče již postarají.
Mladé poštolky v péči ZS Falco
Mezi další ptačí mláďata, na která můžeme snadno narazit, patří například kachny nebo labutě. To jsou ptáci nekrmiví, což znamená, že mláďata vylíhlá z vajec hned následují rodiče, kteří jim ukazují, čím se mají krmit. Často se stane, že kachny vyhnízdí na opravu bizardních místech (v okapu, na balkoně, uprostřed města) stovky metrů od nejbližší vodní plochy. I v těchto případech je dobré kontaktovat nejbližší záchrannou stanici, která provede odchyt celé rodinky a vypuštění na vhodném místě.
Savci
Přes zajíčky, srnčata, veverky příroda dává život ježčatům a netopýřím miminům. U ježčat je jedna zajímavost, o které se ještě nedávno příliš nevědělo. Tím, že se v ČR střetávají areály ježka západního a východního, mají oba druhy i svá specifika. Ježek východní se budí mnohem dřív a má dříve i svá mláďata. Ježek západní je pozdní spáč a jeho mláďata narozená na konci léta či začátkem podzimu lidé často považují za mláďata z tzv. druhých vrhů. Pro oba však platí, že se mláďata rodí v hnízdě, které si matka někde ve skrytu postaví ze suché trávy a listí. Pokud je hnízdo zničeno, například vyhrabáno psem, nebo při zahradních pracech a není možné jej upravit do původního stavu, je třeba opět volat odborníky. Ideální je, pokud se spolu s mláďaty odchytí i matka, která se v záchranné stanice může o mláďata starat a je s nimi i následně vypuštěna zpět na svobodu.
Čerstvě narozená ježčí mláďata nalezené u silnice_Foto ZS Huslík
Chalupáři ví, že léto je spojeno také s netopýry. Střechy a podbití dřevěných chatiček a srubů je ideálním místem pro netopýři “porodnice”. Oplodněné samice hledají bezpečná místa, kde porodit a odchovat svoje potomstvo. V létě se v takové “porodnici” sejdou i desítky samic a to je pak večer hukot. Samice totiž musí vyrážet za potravou a mláďata nechávají v úkrytu do doby, kdy budou sama schopna letu. Lidé často volají specialistům s dotazem, co mohou s takovou “invazí” dělat. Odpověď bývá stručná – NIC. V tomto čase opravdu nejde nijak zasáhnout. Netopýři jsou v této době nejcitlivější a navíc chráněni zákonem. Hluku, který mohou rodinky ve střešních prostorách vytvářet se příliš vyhnout nelze, nepořádku, resp. trusu, který může z prostor vypadávat lze předejít umístěním plachty či jiné zábrany pod vletový otvor. Určitě pak trus nevyhazujte, je to velmi kvalitní a ceněné hnojivo, tzv. netopýři guano. Navíc, netopýři jsou schopni za noc nalovit stovky hmyzu a tudíž zbavují své okolí zejména nepříjemných komárů, much a ovádů.
V kolonii netopýrů velkých na půdě berounské školy se v těchto dnech rodí mláďata. Sledujte live stream – třeba se vám poštěstí zahlédnout porod v přímém přenosu! https://www.youtube.com/watch?v=bVAj6SzsoqU
Pokud si nevíte rady se vzniklou situací, nesnažte se situaci řešit po svém, obraťte se vždy pro radu na odborníky. Nejjednodušší je mít v telefonu aplikaci Zvíře v nouzi. Kromě stručného desatera v ní naleznete dle vaší polohy vždy spádovou záchrannou stanici, které můžete zaslat jak fotografie zvířete, tak například souřadnice, na kterých se zvíře v nouzi nachází. Určitě pak dbejte jejich pokynů, mnohdy pracovníkům stanic pomůže, když po dohodě zvíře přivezete, nebo alespoň přiblížíte.
Jak se na úděl záchranných stanic a sběr mláďat dívá předseda Národní sítě David Číp, si můžete přečíst v článku na Ekolistu.
Provoz záchranných stanice je velmi nákladný. Záchranné stanice jsou financovány zejména z grantů, dotací a podpory veřejnosti.
Nadace na ochranu zvířat dlouhodobě záchranné stanice finančně podporuje. Pomozte i vy!
https://www.darujspravne.cz/organizace/detail/nadace-na-ochranu-zvirat-8867
Autor: Zdeňka Nezmeškalová, Nadace na ochranu zvířat
