V souvislosti s “trendy” ve světě lidí a příběhy o neuvěřitelných stvořeních ve zvířecí říši (dvě čápice na hnízdě v Chýnově) jsme se rozhodli sepsat krátký článek o základních způsobech rozmnožování mezi živočichy:
Fotka od Cristina Macia z Pixabay
Pokud začneme úplně od začátku, existují dva způsoby rozmnožování – pohlavní a nepohlavní. Každý tento způsob má své výhody a nevýhody a proto ho využívají různé druhy živočichů, někdy ale i jeden druh zvířat dle situace.
Nepohlavní (asexuální) způsob rozmnožování známe spíše od jednodušších organizmů (prvoci, ideálním případem je „kynutí droždí“), kdy nový jedinec vzniká ze somatické (tělní) buňky či buněk mateřského jedince. Nejznámějšími způsoby jsou dělení (mateřská buňka zaniká rozdělením všech buněk na nejčastěji dva nové jedince) a pučení (na povrchu mateřského jedince vzniká dceřinný jedinec, který se může a nemusí následně oddělit).
Pohlavní (sexuální) způsob rozmnožování, kdy ke vzniku nového jedince potřebujeme pohlavní buňky, nejčastěji samčí a samičí, je spjat zejména s vyššími živočišnými druhy. Každopádně i zde existuje mnoho forem.
Od žížal a hlemýžďů známe HERMAFRODITISMUS, kdy není u jedinců určeno pohlaví. Všichni disponují jak samčími, tak samičími pohlavními buňkami a mohou tedy fungovat jako samci i samice.
Zvláštním způsobem pohlavního rozmnožování je PARTENOGENEZE, tedy jakési klonování sebe sama, kdy se jedinec vyvíjí z neoplozeného vajíčka. U jedinců daného druhu máme vždy určeno pohlaví a samice tento způsob využívají převážně tehdy, pokud nemají k dispozici samce. Do dalších generací je tak předávána pouze mateřská DNA a rodí se pouze samice. Kromě druhů jako jsou pavoukovci či hmyz, jsou popsány případy partenogeneze u plazů (varani), žraloků, obojživelníků, ryb a nově také u některých ptáků viz:
https://www.denik.cz/zvireci-denik/zazrak-prirody-jmenem-partenogeneze.html
Nejčastějším případem pohlavního rozmnožování je však to, kdy samčí pohlavní buňka samce splyne se samičí pohlavní buňkou samice a nový jedinec se vyvíjí z takto vzniklé buňky mimo či v těle matky (výjimečně i otce).
Za přečtení určitě stojí také zajímavý článek o tom, co určuje u zvířat pohlaví:
https://vedavyzkum.cz/z-domova/tydenik-hrot/holka-nebo-kluk-co-u-zvirat-rozhoduje-o-pohlavi-mladete
Autor textu: Zdeňka Nezmeškalová, Nadace na ochranu zvířat
