Před dvěma dny vydalo Ministerstvo životního prostředí tiskovou zprávu “Ke snížení počtu přemnožených hrabošů pomůže MŽP 40 miliony” o tom, že se s Ministerstvem zemědělství domluvily na hubení hrabošů, s tím, že MŽP sypání jedu podpoří také finančně!
Dle tiskové zprávy “V letošní zatím mírné zimě hraboši prosperují a po třech letech se opět přemnožili. Kritická je situace zejména v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji.” To samozřejmě nikdo nerozporuje. Problémům však šlo předejít, zvláště, když víme, že tzv. hraboší roky, kde je výskyt hrabošů enormní, se vyskytují v určitých periodách a hlavně, opatřeními na zemědělské půdě a v jejím okolí lze přemnožení minimalizovat, né-li zabránit.
Poslední významná “kalamita” byl v sezoně 2019-2020. Díky aplikaci jedu Stutox II docházelo kromě likvidace hrabošů k primárním i sekundárním otravám tzv. necílových druhů – zajíců, bažantů, poštolek nebo čápů. Již tehdy ale dopad kalamity nezlehčovali ani sami ochranáři. Ve své tiskové zprávě uvedli, že: “Nutno podotknout, že hraboší kalamita je opravdu nebývalých rozměrů a zoufalství postižených zemědělců z obrovských ztrát pochopitelné! Zároveň ale doplnili, že: “Použití pesticidů by jim však při takové kalamitě prakticky vůbec nepomohlo. Je prokázáno, že i při úplném vyhubení hrabošů na daném pozemku se jeho populace do dvou měsíců obnoví do původního počtu prostě tím, že se na pozemek nastěhují hraboši z pozemků v okolí. K zmírnění škod v takových případech nevedou jednorázové aplikace jedů, nýbrž průběžná biologická ochrana – zejména celoroční podpora dravců, sov a jiných predátorů. Místo aplikace chemických jedů pak má smysl ve správné chvíli provádět obyčejnou hlubokou orbu.”
TZ ČSOP, 16.1.2020 Stutox II: úřady jsou zahlceny žádostmi o plošnou aplikaci jedu. Povolit jí však nelze
Přírodovědec prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., který v roce 2019 inicioval petici Proti plošnému šíření jedu v krajině k současné situaci na FB profilu uvedl: “Přemnožení hrabošů je dáno jednak teplou zimou (a ty budou stále častější), a druhý jasný důvod je naše velkoplantážnické zemědělství, kdy je nestabilní a fádní krajina jako stvořená pro taková přemnožení. … Cesta do budoucna je jasná – pestřejší krajina, kde nebudou jen nekonečné lány sterilních plodin, ale krajinná struktura (meze, remízky, potoky, větrolamy, cesty, stromořadí, atd.), která omezí nekontrolovaně skvělé podmínky pro množení hrabošů, které jim většina “moderních” zemědělských podniků připravuje…”
Co je ale na celé této letošní situaci nejvíce zarážející je fakt, že aplikaci jedu do krajiny podporuje samotné Ministerstvo životního prostředí, jehož prioritou by měla být ochrana životního prostředí. A to dokonce až tak, že v takto finančně podhodnoceném resortu ministr alokoval jinde tolik potřebné finance na aktivitu ochraně přírody odporující!
K tomuto kroku ještě prof. Hruška doplňuje, že je zarážející, že chce stát kompenzovat náklady zemědělcům za to, co mají stejně nařízeno výrobcem přípravku, tedy aplikaci jedu do nor, nikoli rozhozem!
Nelze opomenout fakt, že aplikací jedu do nor zcela nemizí riziko otravy pro tzv. necílové druhy a to jak volně žijící, tak zájmová zvířata, včetně psů a koček. Pokud bude otrávený hraboš uloven a sežrán neprodleně po tom, co hraboš pozře návnadu, může dojít k tzv. sekundární otravě a jed může působit i v těle lovce.
Změny v zemědělství probíhají mnohem pomaleji, než bychom my, příroda a krajina potřebovali. Stát má však prostřednictvím ministerstev tyto změny iniciovat a podporovat. V případě Ministerstva zemědělství a nyní i Ministerstva životního prostředí však tuto iniciativu nevidíme.
Autor: Zdeňka Nezmeškalová, Nadace na ochranu zvířat