Život našich zvířecích společníků je většinou o mnoho kratší než ten náš. Přijde proto čas, kdy nám zvíře způsobí většinou tu jedinou bolest, které jsou zvířata na nás schopna, a tou je jeho odchod.
Fotka od Jacques GAIMARD z Pixabay
Kromě obrovského prázdna, které tu po něm zbyde, tu vyvstává také otázka, kam s tělem zvířete.
Vzhledem k tomu, že své zvířecí společníky bereme často jako rodinné příslušníky, chceme jim dopřát také důstojný odpočinek. Jak se k různým způsobům nakládání s těly tzv. zájmových zvířat přiklání zákon uvádíme v tomto článku.
Morče domácí je častý domácí společník (foto E. Nezmeškalová)
Chceme-li hovořit slovy zákona, konkrétně zákona 166/1999 Sb. o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů, platí k nakládání s uhynulými těly zvířat toto:
„Chovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty jsou povinni zajistit neškodné odstranění vedlejších živočišných produktů, které vzniknou v souvislosti s jejich činností nebo v jejich zařízení….“
Zde máme několik možností, jak toho dosáhnout:
- Předání zvířete veterinárnímu lékaři, který zajistí asanaci prostřednictvím asanačního podniku (kafilerie)
- Kontaktovat přímo asanační podnik
- Využít služby zvířecího krematoria
- Využít služby zvířecího hřbitova
- Pohřbít zvíře na svém pozemku či na pozemku, kde majitel udělil s uložením souhlas
V případě, že zvíře předáte veterináři či rovnou asanačnímu podniku, bude proveden sběr, svoz, neškodné odstraňování a další zpracování.
Zvířecí krematoria představují velmi citlivý způsob, jak se se svým zvířecím kamarádem rozloučit. Pokud majitel chce, krematorium připraví před samotnou kremací také smuteční obřad. Ceny kremací se odvíjí od velikosti/hmotnosti zvířete, cca od 2 do 15 tisíc Kč. Připlatit si lze i za spoustu dalších doplňků a služeb, včetně toho, že budete nosit svého miláčka stále při sobě v podobě šperku s jeho popelem. Urnu s popelem (většinou je nabídka různých materiálů a designů) si pak můžete vyzvednout a uložit si ji dle vlastního uvážení (doma, na pozemku na místě zvířeti milém apod.)
Urna s popelem_Fotka od Jacques GAIMARD z Pixabay
Zvířecí hřbitovy vznikají postupně ve spoustě měst a obcí. Do pronajatého hrobového místa můžete uložit jak přímo zvíře, tak i schránku se zpopelněnými ostatky zvířete. Cena uložení se pohybuje od velikosti hrobového místa, od několika set korun po cca 5000 Kč. Dále se platí za pronájem hrobového místa, který se na období 10 let pohybuje opět v řádech tisícikorun. Samozřejmě, jedná se o podnikatelský záměr a je dobré se ptát na budoucnost této plochy např. po uplynutí zmiňovaných 10 let.
Chovatel ale může své zájmové zvíře včetně koňovitých (pozor, tam na základě specifických podmínek!) také pohřbít na místě vhodném z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí, tedy i na vlastním pozemku, a to do hloubky nejméně 80 cm s použitím dezinfekčních prostředků. Je třeba dodržet zejména povinnost uložení do země nejméně 200 metrů od vodního zdroje, nejméně 100 metrů od stavby pro bydlení a od pozemní komunikace (vyjma příjezdové komunikace) a nejméně 50 metrů od sousedního pozemku.
Podrobnosti lze nalézt ve veterinárním zákoně a ve vyhlášce o kadáverech zvířat v zájmovém chovu. V přípravě je pak nová vyhláška.
Ať už se rozhodnete jakkoliv, vždy to bude pro vás smutné a bolestivé, zůstanou však krásné vzpomínky a bolest časem zahojí nový zvířecí společník.
Autor textu: Zdeňka Nezmeškalová, Nadace na ochranu zvířat
