V Brně se každoročně schází odborníci zabývající se pohodou zvířat – úředníci, veterináři, studenti, pracovníci z terénu a další. V letošním roce byl na konferenci vyslán také tým Nadace se svým příspěvkem věnovaným analýze poradenské činnosti Nadace. Na konferenci zazněla téměř dvacítka příspěvků, další si mohli účastníci prohlédnout v podobě posterů. Všechny lze nalézt ve sborníku, který byl ke konferenci vydán.
Některá témata byla úzce zaměřena na konkrétní problém související např. s chovem hospodářských zvířat nebo pokusy (např. nucená porážka, změna povrchové teploty vnitřního koutku oka u králíka domácího při manipulaci, diagnostika v chovech kanárů a zebřiček, …), ale my se zaměříme na témata, která nás zaujala.
Hned v úvodu zazněl rozsáhlý příspěvek Jany Traplové z Ministerstva zemědělství ČR, pod které spadá legislativa týkající se ochrany zvířat. Příspěvek sledoval vývoj právních předpisů na úseku ochrany zvířat proti týrání. Za uplynulé roky se v ochraně zvířat podařilo opravdu mnoho, i když je stále co zlepšovat.
Foto: VFU Brno
Svoji činnost v oblasti ochrany zvířat představila Kancelář veřejného ochránce práv v oblasti ochrany zvířat. Veřejnost se na ně může obracet v případech, pokud se domnívá, že postup státních orgánů nebyl adekvátní.
Zajímavý byl příspěvek věnující se analýze soukromých subjektů poskytujících veterinární služby. Kromě asi nejznámější sítě záchranných stanic pro volně žijící živočichy byl zmíněn také Pet Medic Praha, Záchranná služba pro velká zvířata z.s., tzv. „Koňská záchranka“ a její odnož Pet Emergency, Brno s.r.o. Určitě je třeba zmínit, že v ČR existuje Safety Academy for Equine (S.A.f.E), jejíž tým odborníků vzdělává pracovníky z terénu i širokou veřejnost v záchranářské práci související se zvířaty, zejména pak s koňmi. I díky této akademii vznikla aplikace pro telefony ZVÍŘE+, která umožňuje lidem najít kontakt na instituci, která mu pomůže řešit obtížné situace související se akutním problémem zvířete.
Vladimíra Tichá seznámila přítomné s problematikou vydávání průkazů původu u psů v ČR. Zmínila, že bohužel v ČR nejsou všechny chovatelské kluby organizovány pod ČMKU (Českomoravskou kynologickou unií), která zastupuje v České republice FCI (Mezinárodní kynologická federace), ale majitelé psů se prokazují průkazy vydávanými jinými organizacemi, včetně zahraničních, které mají od FCI odlišné podmínky uchovnění psů. Poukázala na to, že by na to mělo případně pomýšlet také MZe, či jiný orgán, pokud by chtěl omezovat či upravovat chov určitých plemen.
Na tento příspěvek navázal příspěvek od Kateřiny Humplové, který se zaměřila na problematiku stále oblíbenějších brachycefalických plemen (zejména francouzský buldoček, mops, anglický buldok, grifonci, king charles španěl, pekingský palácový psík, shih tzu…) navzdory obrovským zdravotním problémům, které tato zvířata mají. Jedná se zejména o problémy s dýcháním, neschopnost zvládat větší zátěž, chrápání, spaní vsedě, zánět rohovky, nezbytnost císařských řezů aj. Chov minimálně některých jedinců lze považovat za týrání chovem. Spousta států se již této problematice věnuje, byť v rámci různých přístupů, včetně zákazu chovu některých plemen. Upozornila na možnost testování konkrétních jedinců na BOAS (Brachycefalický obstrukční syndrom), což může vést k ozdravení chovu daných plemen. Zmínila také riziko toho, že budou-li pro daná plemena konkretizovány podmínky jejich chovu, které tak některé jedince z chovu vyřadí, může dojít k nárůstu chovu psů bez průkazu původu.
Petr Chaloupek ve svém příspěvku věnovaném kastracím zvířat z pohledu právních předpisů zmínil, že současná česká legislativa např. nepovoluje kastrace psů a koček jako prevence chorob či nekontrolovaného množení. Evropská legislativa však již na toto myslí a je třeba uvézt naše zákony s těmi evropskými do souladu.
Simona Kovaříková otevřela ve svém příspěvku Poruchy chování koček: Nežádoucí škrábání často zmiňovanou problematiku „zlobivých“ koček. Na pravou míru uvedla to, že neexistuje zlobivá kočka, ale spíše kočka, které majitel nerozumí a nezajišťuje jí potřebné vyžití.
Další příspěvek, od Lucie Kotianové, se věnoval řešení separační úzkosti u psů a zmínil tak základní postupy a doporučení k této problematice.
Problematiku možné detekce kočičího koronaviru pomocí antigenních imunochromatických testů z trusu útulkových koček představila Veronika Vojtková, která však zmínila, že tyto testy jsou neprůkazné a pro testování nevhodné.
Pro mnohé chovatele určitě byly užitečné také příspěvky věnované riziku otrav z pokojových rostlin nebo žab.
Program konference zde: Welfare2022-program
Příspěvek, který představil odborný úsek, zveřejníme na webu v nezkrácené formě v nejbližších dnech.
Foto: Eva Voslářová, VFU
V letošním roce proběhl již 29. ročník této významné konference, která řeší problematiku welfare zvířat z chovatelského i medicínského hlediska a tím přispívá k zlepšování života zvířat v lidské péči.
Text: Zdeňka Nezmeškalová, NOZ
