Foto: Alan R Walker, From Wikimedia Commons, the free media repository
Přehoupne-li se srpen do své druhé poloviny, mnozí majitelé zejména psů mají důvody k obavám pokud ví, že mají na zahradě drobné roztoče – sametky podzimní. Tito živočichové příbuzní klíšťatům jsou typičtí svou rudou barvou a nepříjemným svěděním po kousnutí.
Dospělci žijí v půdě a listí, kde samička na podzim klade vajíčka. Z vajíčka se vylíhne larva, která je jediným parazitickým stadiem sametky. Po vylíhnutí larva vyšplhá na vrchol trávy nebo keř a čeká na svou oběť, kterou jsou teplokrevní obratlovci: myši, hraboši, krtci, na zemi se pohybující ptáci, psi, kočky aj., člověka nevyjímaje.
Larva sametky je velká cca 0,2 mm a po těle hostitele se pohybuje velmi rychle, takže je obtížné ji spatřit nebo odchytit; tak se dostane do specifických míst, kde snadněji a nepozorována může proniknout pod kůži. Takovými místy je u lidí zejména oblast třísel, vnitřní strana stehen, břicho, pupek, podpaží, podkolenní jamky, kožní záhyby; larva s oblibou zalézá pod spodní prádlo. U psů se sametky přichytí zejména mezi prsty, na břicho, čumák, kolem očí či do kožních řas. Přichytí se ke kůži, jejíž povrch naruší svými ostrými kusadly. Okamžik napadení hostitele je nebolestivý a tudíž uniká pozornosti. Do vzniklé ranky pak larva vypouští sekret svých slinných žláz, který obsahuje trávicí enzymy. Larva se tudíž neživí krví, ale saje takto vzniklou drť nekrotických kožních buněk svého hostitele. Postižená místa hostitele svědí, pes si je líže a drbe a tím většinou pokožku ještě více poraní a otevírá tak cestu pro případné další bakteriální nebo kvasinkové infekce. Po sání, které trvá 2–3 dny, sametka odpadne a vyvine se postupně přes tři fáze do dospělého jedince. Dále je již sametka neškodná. Samička po nakladení vajíček umírá.
Jak sametku porazit?
Fotka od Clker-Free-Vector-Images z Pixabay
Na zvířecí nebožáky fungují zejména spreje s obsahem pyrethroidu, kterými je třeba psům stříkat packy a spodní část těla. U lidí už je to problematičtější, běžně dostupné repelenty proti roztočům a hmyzu jsou téměř neúčinné. Doporučuje se tedy zahradní plochy udržovat sekáním a zaléváním (přemokření sametkám nesvědčí). Chemický postřik ploch látkami s obsahem síry jsou pro svůj širokospektrální dosah spíše problematické. Lze proto doporučit omezit pohyb na postižených plochách, případně používat ochranný oděv a obuv.
Autor: Zdeňka Nezmeškalová, Nadace na ochranu zvířat
