Běh
Za nejrychlejšího běžce je považován gepard štíhlý (Acinonyx jubatus). Dokáže vyvinout rychlost až 120 km/h. Má k tomu dokonale uzpůsobenou anatomii, jeho úžasně ohebná páteř funguje jako pružina. Je to sprinter, nejvyšší rychlost udrží na krátkou vzdálenost. Ale zrychlení z nuly na sto má za 4 s!
Foto: gepard štíhlý (DrZoltan, Pixabay.com)
Plavání
Mezi nejrychlejší plavce patří plachetníci, plachetník širokoploutvý (Istiophorus platypterus) a plachetník atlantský (Istiophorus albicans). Někteří vědci se však domnívají, že jde o jeden druh, plachetník širokoploutvý. Jméno má podle charakteristicky utvářené vztyčitelné hřbetní ploutve. Plachetníci patří mezi paprskoploutvé ryby a obývají většinu oceánů mírného a tropického pásma. Dosahuje rychlosti až 110 km/h. Je to dravec, který loví při hladině nebo ve středních hloubkách a dorůstá délky přes 3 metry.
Na plachetníka se můžete podívat zde:
Let
Nejrychlejším letcem ve zvířecí říši je sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Při střemhlavém letu dosahuje rychlosti až 389/h. Tak rychlý je díky dokonalé aerodynamické stavbě těla a může tak chytat bez problému ptáky v letu. V ČR je velice vzácný. Do hvězdné pěchoty patří například také rorýs obecný (Apus apus), který dokáže vyvinout rychlost až 200 km/h, i když běžně létá pomaleji. Je však rekordmanem ve vytrvalosti, za letu i spí, usadí se jen při hnízdění.
I mezi hmyzem jsou rekordmani. Například ovád hovězí dokáže vyvinout rychlost až 145 km/h.
Foto: sokol stěhovavý (Jasmin777, Pixabay.com)
Skok
Mezi nejlepší skokany patří levhart sněžný, irbis (Panthera uncia), dokáže přeskočit neuvěřitelných 15 metrů. Stejnou délku zvládne ale také jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus). (Jen o 3 metry méně skočí i puma americká (Puma concolor). Klokan rudý (Macropus rufus) je zase přeborníkem v rychlosti skoků v krátkém sledu za sebou.
V poměru k velikosti těla však zcela jednoznačně vítězí blecha. Při velikosti cca 2 mm dokáže skočit až do vzdálenosti 35 cm a výšky 20 cm.
Foto: klokan rudý (Veverkolog, Pixabay.com)
Potápění
Rekordman v hloubce ponoru je podle dosavadních zjištění vorvaňovec zobatý (Ziphius cavirostris), ověřená hloubka je neuvěřitelných 2992 m, tedy skoro 3 km! Pod vodou dokázal zůstat přes 2 hodiny! Teprve nedávno přebral rekord svému příbuznému, vorvaňovi tuponosému, u něj je ověřená hloubka ponoru 2250 m. Oba se živí hlubokomořskými živočichy, tedy tuto schopnost opravdu potřebují.
Ani žraloci se nenechají zahanbit, žralok šotek (Mitsukurina owstoni) se potápí až do hloubky přes 1300 m.
Mezi plazy je mistrem v potápění kožatka velká (Dermochelys coriacea), největší želva světa. Dorůstá až tři metry a vážit může tunu. Potápí se až do hloubky téměř 1300 m, pod vodou dokáže zůstat až 90 minut.
I ptáci mají svého mistra potápěče – je to tučňák císařský (Aptenodytes forsteri), který se při lovu potopí až do hloubky několika set metrů, zaznamenaný rekord je 535 m.
Foto: tučňák císařský (Wikiimages, Pixabay.com)
A jedna zajímavost na závěr:
Nejrychlejší živočich na naší planetě patří mezi pavoukovce. Je to poběžník Banksův, žije v Jižní Kalifornii a dokáže se pohybovat rychlostí až 322 délek vlastního těla za sekundu. Kdyby takhle běžel člověk, měl by rychlost 2092 km/h! Poběžník mimoto dokáže bleskurychle zrychlit, zastavit i změnit smět pohybu. Vědci zatím nepřišli na to, jakými fyziologickými schopnostmi disponuje, že to dokáže.
Autor textu: Pavla Dorničová, Nadace na ochranu zvířat
