Foto: Christine Sponchia, pixabay.com
Rok se s rokem sešel a máme tu opět čas čapích mláďat a hlavně lidských emocí. Vzhledem k tomu, že se opakují případy, kdy na hnízdech snímaných kamerami probíhá v přímém přenosu i to, co citlivější lidé těžce snáší, přinášíme vyjádření odborníků (Národní sítě záchranných stanic), se kterým se plně ztotožňujeme:
Moderní doba s sebou přináší i rozvoj moderních technologií, které nám mj. umožňují nahlédnout do soukromí divokých zvířat. Populární jsou zejména kamery umisťované ke krmítkům nebo do okolí hnízd ptáků, zejména čápů, dravců, ale třeba i sýkor. Veřejnost, která živé videopřenosy sleduje, však většinou nebývá připravena na to, co díky kamerám uvidí. Na kamerách sleduje přírodní procesy v hrubé naturální formě a má pocit, že se stává součástí zveřejňovaného dění a má potřebu do děje těchto procesů zasahovat v případě, že to, co se před jejich zraky děje, překračuje míru jejich prahu citovosti.
Příroda milující i krutá
Všechno živé na Zemi se rodí, žije a umírá. Některé druhy živočichů označujeme jako predátory, neboť jejich potravu tvoří živočichové postavení v potravním řetězci níže, než jsou oni sami. Kromě jiného však v přírodě probíhá ještě řada procesů, které jsou pro laickou veřejnost těžko pochopitelné. Mezi ně patří zejména selekce, tedy výběr mláďat buď rodiči nebo sourozenci (kainismus)1. Nelze v tom hledat nic jiného, než snahu o to, aby šanci na život dostala vlastní, nejsilnější a nejživotaschopnější mláďata a byla tak schopna geny rodičů předat do dalších generací 2.
Čapí hnízda
Nejsledovanějším druhem je čáp bílý hnízdící nejčastěji na komínech a umělých podložkách v těsné blízkosti člověka. Každoročně lidé sledují čápy prostřednictvím desítek kamer a úzkostlivě pozorují všechno, co se na hnízdech děje. Ani těmto hnízdům se nevyhýbají „tragédie“, kdy dojde k úhynu rodičů nebo mláďat, včetně již výše zmíněné selekce mláďat rodičem. Ty se však budou stávat, ať už hnízdo bude či nebude sledováno.
Online sledování čápů na hnízdech bývá spouštěno z toho důvodu, aby se zájemci mohli dozvědět více z čapího života. U většiny přenosů je toto také uvedeno s tím, že do života čápů nebude zasahováno.
Kdy (ne)zasahovat do dění v přírodě a proč?
Obecné pravidlo, na kterém panuje všeobecná odborná shoda je, že se v naprosté většině případů do hnízdění ptáků nezasahuje vůbec, a pokud přece, pak pouze ve zcela ojedinělých případech. Ve vzácných a specifických případech lze případný lidský zásah z odborného hlediska akceptovat. A to zejména tam, kde do hnízdění ptáků výrazně zasáhl člověk. Např. tím, že jeden z rodičů uhynul následkem kolize s vodiči elektrické energie, automobilem, nebo se mláďata zamotala do odpadků (např. vlasců nebo provázků) donesených rodiči na hnízdo. Rozhodnutí, kdy pomáhat, záleží vždy na místně příslušné záchranné stanici pro zraněné živočichy, která jako jediná má k zásahům patřičné výjimky ze zákonů na ochranu přírody (tyto výjimky naopak nemají ani hasiči, policisté, myslivci a už vůbec ne široká veřejnost), potřebné akreditace a odbornost.
Jak čápům pomáhat efektivně
Důležité je závěrem upozornit také na to, že přežití populací případně rovnou druhů ptáků nezávisí na tom, zda se (ne)podaří zachránit jedince, ale zcela zásadní vlivy mají faktory, které působí na tisíce až miliony jedinců. V podmínkách České republiky je to zejména stav zemědělské praxe či spíše průmyslového zemědělství, ničení a znečišťování mokřadů, včetně přerybnění většiny vodních nádrží, nešetrné hospodaření v lesích, plošné znečištění pesticidy, hnojivy, trávení hlodavců přípravky na jejich hubení ve volné krajině (Stutox apod.), celoplošné kosení travních porostů včetně mulčování, přespříliš intenzivního pastevectví nebo nezabezpečení sloupů elektrické energie proti úrazům ptáků el. proudem. V zahraničí se k těmto společným vlivům přidává ještě např. sportovní lov – např. jenom v Libanonu padne za oběť lovců cca 2,6 milionu kusů ptáků ročně. Vlivem těchto faktorů přišla Česká republika za posledních 30 let o cca 10 milionů ptáků a celá Evropská unie za stejný časový úsek o 300 milionů kusů ptáků. Pokud to tedy s ochranou čápů, dravců, pěvců a dalších ptáků myslíme opravdu vážně, je třeba pozornost a úsilí soustředit úplně jiným směrem. Nezbytné je proto vytrvale tlačit na úředníky, vlády a politiky, aby začali napravovat stav naší krajiny, stejně jako na vlády Libanonu a dalších zemí, v nichž dochází k hromadnému střílení čápů při tahu. Jako jednotlivci tomu můžeme napomoci nákupem lokálních, ekologicky vypěstovaných potravin, vyhýbáním se chemii v domácnosti i na zahradě a obligátním uklízením odpadků. Pokud vlastníme nějaké pozemky, jejich přírodě blízkým obhospodařováním můžeme přírodě citelně pomoci. Smysluplné je taky členství v některé ekologické organizaci, čímž zvýšíte členskou základnu a tím i vliv organizace na zákonodárce.
Pro koho je sledování webkamer (ne)vhodné
Každý zájemce o živou přírodu ale i odborník získá sledováním života prostřednictvím webkamer unikátní záběry a zajímavé informace. Je seznámen s tím, že život na hnízdě může přinést i zvířecí „tragédie“.
Pokud jsou zájemci o život divokých zvířat citlivé povahy a těžko se vyrovnávají s pohledem na smrt, doporučujeme kamery buď nesledovat, nebo shlédnout vždy pouze záznamy z kamer, kde je dopředu znám obsah daného spotu.
Závěrem
Pokud se chceme radovat z možnosti sledovat život zvířat v přímém přenosu, je nezbytné dodržovat daná pravidla a respektovat doporučení a rozhodnutí odborníků. V opačném případě se dočkáme pouze toho, že provozovatel vysílání kamery ukončí stejně tak, jak se tomu stalo např. v roce 2013 v pražské zoo v pavilonu goril3.
1 Pedofágie na hnízdě čápa bílého (Ciconia ciconia), S.Chvapil. Sylvia_2018.indd (birdlife.cz)
2 Agrese lysek a slípek k vlastním mláďatům – utajené důvody domácího násilí. D. Říha. Agrese lysek a slípek k vlastním mláďatům – utajené důvody domácího násilí. – AVIFAUNA – Český online magazín o ptácích
3 Zoo Praha končí s přenosem goril, diváci ji kritizovali – Aktuálně.cz (aktualne.cz)
