Foto: pen_ash, pixabay.com
To, jak moc je naše okolí „živé“ můžeme sami značně ovlivnit. Většina posledních let byla extrémně teplá a suchá. Bylo to znát zejména v městském prostředí, kde se pravidelně sekané trávníkové plochy postupně měnily v suché stepi. Nejen zvířata ocenila jakýkoli zelený kout (keře, stromy), který zajišťoval teplotu o něco málo nižší, než ta, jakou vládlo okolní prostředí. Nikdo také nemohl nezaznamenat další palčivý problém, který se naskytl, a tím byl nedostatek vody. Vody pro všechno živé, včetně lidí (vysychaly studně).
Jak nám klimatologové předpovídají, obdobné roky se budou opakovat. Není proto možné se tvářit, že se nic neděje. Přitom přispět k zmírnění dopadů sucha může každý z nás.
Zeleň
Že má zeleň významný vliv na zmírňování dopadů sucha a tepla není třeba podrobně rozebírat. Je prokázáno, že rozdíly mezi teplotami míst bez zeleně a s hustou zelení mohou dosahovat až 20° Celsia! Obdobně to platí u vlhkosti vzduchu. Chránit by se z výše jmenovaných důvodů měl jakýkoli strom či keř a to nejen v městské výsadbě, ale tuto skutečnost by si měl osvojit každý vlastník. Není lehčí a méně ekonomicky náročné opečovávat na zahradě vzrostlou zeleň, než pořizovat domovní klimatizaci?
Kromě stromů a keřů mají významný vliv na teplotu prostředí, ale hlavně na udržení vody, také trávníky. Trávník, který se seče na krátko a často, sucho zhoršuje. Krátce sečený trávník ztrácí schopnost zadržovat vodu z mnoha důvodů. Řídký porost nezadrží sluneční paprsky. Ty dopadají na mnohých místech přímo na půdu, kterou vysušují. Voda po holé zemi snadno steče pryč, místo aby se vsakovala. Poraněné (= posečené) rostliny přitom potřebují pro zacelení ran více vody. Pokud ji nemají, jsou náchylnější k uschnutí. Trávník tak v důsledku zbytečného pokosení pomalu usychá, až může zmizet úplně. Nakonec situace eskaluje do stavu, kdy je místo trávníku jen holá zem, která ještě více odvádí vodu, udusává se, vysušuje se a eroduje. Místo trávníků, které pomáhají s regulací teploty a vlhkosti a činí tak své okolí i ve velkých vedrech snesitelnější (čím vyšší tráva, tím lépe), tak vytváříme plochy, kde je horko nesnesitelné, teplo se zde akumuluje a teplotní situaci ve svém okolí zhoršují.
Foto: Counselling, pixabay.com
Doporučení, jak obhospodařovat trávníkové plochy, vydávají postupně města po celé republice. Magistrát hlavního města Prahy vydal jednoduché metodické doporučení, které lze zevšeobecnit na většinu míst v naší republice:
| Travnaté plochy nikdy nesečeme když:
– Je teplota vzduchu vyšší než +26° C. – Trvá dlouhodobé sucho – horko a nemáme k dispozici závlahu. Dojde sice krátkodobě ke snížení užitné hodnoty travnaté plochy, ale seč v takovýchto podmínkách může travnatou plochu výrazně dlouhodobě poškodit (zejm. odumírání jemných travních komponentů, vznik prázdných míst, rozvoj plevelných rostlin v travnaté ploše, možný rozvoj chorob atd.). Travnaté plochy sečí snižujeme vždy pouze o jednu třetinu celkové výšky listů trav před sečí. V případě květnatých luk a lučních porostů je doporučeno: První seč provádět v období nejdéle do ½ června a druhou v září (tzv. „otava“). Seč provádět na výšku 10-15 cm. |
Vhodné je nesekat všechny plochy naráz a využívat tzv. mozaikovitou seč, kdy je cca 20-30 % plochy (ideálně tam, kde je více dvouděložných rostlin) ponecháno nepokosené jako vhodný biotop pro různé druhy bezobratlých živočichů. Zároveň se tím umožní dokončení vývoje (vykvetení, vysemenění) ponechaných rostlin a umožní se tak hmyzu přemístit se na neposekanou část. Při příští seči jsou pak posekány tyto plochy a ostatní naopak ponechány.
Krátce střižený tzv. anglický trávník opečovávaný velmi často chemií je ve své podstatě mrtvý organizmus. Neposkytuje prostor pro téměř žádné živočichy, zejména bezobratlé žijící nejen na povrchu, ale také pod povrchem, kde jinak plní významnou funkci provzdušňovačů a kypřičů. Ne bez příčiny se takovýto trávník označuje za „zelený beton“.
Samozřejmě, že zde vyvstávají otázky týkající se ochrany zdraví lidí a zvířat v souvislosti s šířením např. klíšťat. Máte-li obavy z klíšťat, rozdělte si zahradu na části a intenzivně udržujte pouze tu, kterou nejvíce využíváte. Od ostatních ploch ji oddělte jakousi zónou (cestou z kamínků, štěrku, písku či štěpky). Připravte si doma přírodní repelent, kterým můžete nastříkat sebe i vaše domácí mazlíčky před cestou ven. Necháte-li část zahrady zcela bez údržby, oceníte možnost získat spojence pro boj s tzv. škůdci přirozenou cestou. Vytvoříte tak živou zahradu, ve které bude prostor pro ježky, ptáky i různé druhy užitečného hmyzu (opylovače a dravce hmyzí říše). Opylovače, včetně motýlů můžete podpořit ještě výsadbou různých druhů „motýlích“ bylin. Motýli milují popínavky jako je lichořeřišnice, hrachor vonný, plamének nebo růže. Z letniček je přitahují libory, krásenky, divizny a aksamitník, potěší je i některé bylinky – v první řadě mateřídouška, levandule, heřmánek, meduňka či rozmarýn.
Foto: Schwoaze, pixabay.com
Zdroj: Magistrát hl. m. Prahy, ČSOP, Dům a zahrada
Autor textu: Zdeňka Nezmeškalová, Nadace na ochranu zvířat
