Svátek je to původně irský, věnovaný svatému Patrikovi, patronovi Irska, ale vzhledem k tomu, že z Irska se do celého světa rozšířilo kromě původních Irů mnohé, slaví se i tento svátek v různých koutech zeměkoule.
Oslavy dne sv. Patrika provází hudba, tanec, popíjení tmavého piva, zelená barva, symbolem je pak zelený trojlístek. U nás se s tímto irským svátkem setkáme, kromě hospod, zejména mezi pejskaři. Z Irska pochází nejen plemena jako je irský vlkodav, irský setr, irský teriér, soft coated wheaten (pšeničný) teriér ale Irsko je neodmyslitelně spojeno také s dostihovým sportem chrtů. Irská krev je u závodních chrtů – greyhoundů ceněna jako jedna z nejlepších. Irské předky mají snad greyhoundi na všech světových dostihových drahách (Anglie, USA, Austrálie, Německo, Maďarsko…). Irští dostihoví psi mívají evidovány rodokmeny desítky generací nazpět. Díky dostihovému sportu si greyhoundi udrželi svoji krásu, ladnost i tvrdost a hlavně zdraví. Greyhound ze závodní linie je jedním z nejzdravějších plemen psů vůbec.
Dostihový sport má však v Irsku bohužel také pachuť hořkosti. Je to již 16 let, kdy česká média oblétly obrázky, jak končí život vyřazených a nechtěných dostihových zvířat. Do této doby se v ČR datují počátky adopce chrtů v Čechách. Greyhound je v Irsku výrobním prostředkem pro získávání peněz. Dostihy chrtů jsou v Irsku národním sportem. Na dostihy chodí tisíce lidí. Na chrty se sází a vydělává/prohrává se spousta peněz. V Irsku jsou stovky dostihových stájí, které však mají mnohdy máloco společného se stájemi v našem pojetí. Mnoho greyhoundů je odchováváno ve stodolách a chlévech s vidinou rychlého a snadného zisku. Přesto, že v Irsku je greyhound brán jako hospodářské zvíře (málokdo by si ho ještě před deseti lety dokázal představit jako domácího mazlíčka), v Čechách tito psi našli svoje DOMA v mnoha domácnostech. Vysloužilý či pro dostihy nevhodný greyhound je totiž velmi jemný, vděčný a nenáročný společník. Hodí se jak do aktivních rodin, tak k seniorům či dětem (ne nadarmo mnoho greyhoundů i v Čechách praktikuje canisterapii). Je to zvíře, které chodí vzorně na vodítku, doma je to pes nenápadný, nevyžaduje dlouhé procházky (ne nadarmo se mu říká „Couch potato“ neboli gaučový povaleč). V potaz je však třeba brát jeho vrozený lovecký instinkt – procházky tak musí v rámci bezpečnosti absolvovat raději na vodítku.
Přesto, že se našli lidé, kteří adopce chrtů odsuzují, je mnoho těch, kteří kouzlu greyhoundů propadli a díky první zkušenosti s „adopťákem“ naopak pomohli rozšířit řady majitelů greyhoundů z domácích chovů. Navíc, podporou adopcí lidé podporují také místní irské organizace, které se snaží o zajištění větších práv pro greyhoundy a zpřísnění pravidel pro jejich chov a využívání v dostihovém průmyslu.
V Čechách s adopcím irských dostihových chrtů věnuje organizace Chrti v nouzi. Na jejichž stránkách se o těchto nádherných zvířatech dozvíte víc.
A chcete-li se s irskými psy při oslavách Sv. Patrika potkat, přidejte se 19.3. na procházku Prahou
Autor článku: Zdeňka Nezmeškalová