V našem civilizovaném světě dávno nefunguje systém přirozeného vývoje přírodních procesů. Člověk ovlivňuje na planetě Zemi mnohé. Jedním z výrazných zásahů do ekosystémů byla domestikace divokých zvířat. Díky domestikaci člověk začal zvířata soustřeďovat, pečovat o ně a podporovat jejich rozmnožování na úkor úživnosti daného prostředí.
Na rozdíl od přirozeného přírodního prostředí, kde je veškerý život +/- v rovnováze, u domestikovaných zvířat toto nefunguje. Díky téměř neomezeným zdrojům potravy a absenci predátorů jsou domácí zvířata v podstatě přemnožená. Pokud je po nich poptávka, chovatel pečuje o zdraví svých zvířat a mláďata si převezme vždy nový majitel, nejde ještě o problém. Ten nastává v případě, že o nekontrolovaně se množící zvířata nikdo nepečuje. V našich podmínkách se jedná zejména o problematiku koček „nikoho“ a tzv. množíren, ze zahraničí známe případy přemnožených a bezprizorních psů (např. Rumunsko) či králíků (Austrálie) aj.
Vzhledem k tomu, že chov domestikovaných zvířat není přirozený přírodní proces, nelze předpokládat, že počet zvířat bude odpovídat podmínkám, ve kterých se zvířata vyskytují. Je tedy na člověku, aby zajistil regulaci počtu domestikovaných zvířat.
Kastrace
Nejjednodušším způsobem, jak udržet populace domestikovaných zvířat v rozumném počtu a také jak zamezit utrpení zvířat nechtěných, je kromě separace jedinců kastrace zvířat. Přesto, že kastrace již nejsou spojovány s následnými zdravotními problémy, stále panuje tabuizace těchto zákroků, často obhajovaná nepřirozeným zásahem do integrity jednotlivých zvířat či narušením přirozených zvířecích potřeb (rozmnožování, péče o potomstvo aj.). Jednotlivé mýty však lze snadno vyvrátit a neexistuje žádný rozumný argument, dle kterého by ke kastraci zvířat docházet nemělo.
Nejčastější mýty a nepravdy o kastracích vyvrací na svých stránkách spolek KasProCats – kastrační program, z.s. https://www.kasprocats.cz/cs/o-kastracich
Z pohledu psů je pak spousta informací zde http://nemnozdoma.cz/proc-nemnozit/
A co vlastně kastrace znamená?
Kastrací rozumíme odstranění pohlavních žláz, které produkují pohlavní hormony. U samců dochází nejčastěji k odstranění varlat, u samic k odstranění vaječníků. Vzhledem k vyspělosti moderní medicíny, včetně té veterinární, jsou tyto zásahy prováděny velmi sofistikovaně, často laparoskopicky a zvíře je bez komplikací brzy předáno majiteli.
Rizika kastrace
Kastrace je nevratný proces. Výjimečně se u fen může projevit inkontinence, zvířata jsou náchylnější k obezitě. Provedení kastrace u fyzicky a psychicky nedospělého zvířete způsobí jeho nezralost.
Výhody kastrace
V první řadě je to zamezení produkce potomstva a přemnožení (zejména u zmíněných koček). Výhody jsou ovšem také zdravotní – u fen se minimalizuje riziko zánětů pohlavních orgánů, rakoviny či cukrovky, eliminuje se falešná březost. U samců se snižují projevy samčího sexuálního chování, včetně značkování a agrese vůči ostatním samcům. U některých druhů se díky kastraci dosáhne chovu různopohlavních skupin zvířat, což např. u druhů jako je morče navozuje přirozený stav, ve kterém se tato zvířata vyskytují v přírodě, aniž by docházelo k jejich množení.
Pokud se nechcete věnovat výstavním a chovatelským cílům, zvažte kastraci svého zvířete. Víte-li o problematickém chovu zvířat, obraťte se na Státní veterinární správu. Nachází-li se ve vašem okolí kočky „nikoho“, oznamte to obci a případně jim doporučte některý z kastračních programů, který pomáhá kastrace bezprizorních koček financovat.
Autor textu: Zdeňka Nezmeškalová, odborný úsek NOZ