Ztráta zraku je pro člověka velmi stresující záležitost, o tom není pochyb. Zrak je totiž pro lidi (jako pro většinu primátů) jeden z nejdůležitějších smyslů. Pokud je člověk nevidomý od narození, je to jistě jiná situace než když přijde o zrak v průběhu života, přesto je to v lidské společnosti velice závažný handicap. 4. 1. je Světový den Braillova písma. Je to jistě velká pomoc pro nevidomého, který si díky tomu může samostatně „přečíst“ vše co potřebuje.
Jako Nadace na ochranu zvířat bychom vám rádi představili tvora, který pro nevidomého člověka může znamenat velkou životní změnu, osvobození a návrat k samostatnému životu.
Tím pomocníkem a průvodcem, který může život handicapovanému výrazně ulehčit, je vodící pes. Ano, ten, který věnuje celý svůj život, aby doprovázel, chránil, pomáhal, stal se vidícíma očima nevidomého.
Jak vypadá život takového pomocníka?
Většinou jsou již malá štěňata vytipována v osvědčených chovatelských stanicích, kdy chovatelé spolupracují s výcvikovými organizacemi a předem testují vhodnost štěňat jako budoucích vodících psů. Některé organizace mají vlastní chovy, kde pečlivě dbají na zdravotní i povahové dispozice štěňat. Štěňata pak jdou na předvýchovu k dobrovolníkům, kteří je přibližně rok doma připravují na život ve městě, na nejrůznější nástrahy a překvapení, se kterými se mohou setkat. Naučí štěně základním návykům a povelům, nutným pro běžné životní situace. Pravidelně se také schází na setkání s ostatními předvychovateli a s cvičiteli organizace, která zajišťuje odborný výcvik.
Přibližně po roce jde mladý pes do rukou cvičitele a začíná specializovaný výcvik, často šitý na míru klientům a jejich životním podmínkám. Loučení po tak dlouhé době nebývá snadné, předvychovatelé si často hned berou nové štěně a mohou mít dobrý pocit, že přispěli ke zlepšení života nevidomému člověku a že jejich parťák, který s nimi žil téměř rok, bude mít smysluplný a naplněný život a bude oporou někomu, kdo ho moc potřebuje.
Často se stává, že pes nakonec nebude pomáhat jako vodící, protože z nějakých důvodů nemůže tuto službu vykonávat – ať už zdravotních nebo povahových (nároky na zdraví i povahu budoucích pomocníků jsou velice vysoké). V tom případě velmi často jsou předvychovatelé v podstatě šťastní, že u nich může jejich čtyřnohý kamarád zůstat.
Během specializovaného výcviku se mladý pes učí konkrétním dovednostem, které bude ke své práci potřebovat – jízdu dopravními prostředky, eskalátory, nalézt dveře, schody, lavičku, orientovat se na známých trasách, vyhýbat se překážkám, i těm které jsou třeba jen ve výši hlavy člověka a mnoho dalšího. Nesmí si všímat žádných rušivých vlivů – psů, cyklistů, běžců, odhozených svačin a podobně. Pes musí mít zvládnutou základní poslušnost, musí ale také zvládnout a vyhodnotit situace, kdy v zájmu bezpečnosti je nutné neuposlechnout slepě povel.
Následují náročné zkoušky, při kterých komisaři posoudí kvalitu připravenosti psa a po úspěšném zvládnutí už přijde konečně období sžívání s novým pánem a předání do nové rodiny. Je to období docela náročné, cvičitelé a instruktoři tráví mnoho času společně s klientem a psem a učí oba vzájemné souhře, respektu a připravují je na společný život.
Ve většině případů je společný život harmonický, se vzájemným respektem, úctou a láskou. Vodící pes je respektovaným členem rodiny, s ohledem na jeho potřeby se střídají chvíle práce, odpočinku a zábavy. Pokud pes zestárne a už nemůže dobře vykonávat svou práci, pokud je to jen trochu možné, většinou zůstává jako rodinný společník a užívá si zaslouženého důchodu. Samozřejmě jsou výjimky, ale většina organizací je stále v kontaktu s klienty a pokud by docházelo k závažnějším problémům, pomáhá je řešit.
Pokud uvidíte vodícího psa, jak soustředěně vede svého pána, prosíme, nerušte je. Na psa nemluvte, nehlaďte ho, nechte ho v klidu pracovat a jen tiše pozorujte souhru dvojice, precizní práci psa a důvěru majitele v jeho parťáka, v jeho „druhé oči“. A nebojte se, pes není smutný, jen ví, že je čas na práci a soustředí se. Ve chvíli, kdy mu pán sundá postroj a dá mu volno, promění se klidně ve veselé a hravé štěně a dovádí jako každý jiný pes.
Autor textu: Pavla Dorničová, Nadace na ochranu zvířat, fotografie zdroj: Pixabay a Pomocné tlapky, o. p. s.
