Na tuto otázku máme velmi jednoduchou odpověď – všechny ty strachy, stresy, zranění, panika… by se nekonaly, pokud by si lidé odpalování zábavní pyrotechniky odpustily. V mnoha zemích už na to přišli a pyrotechnika už se tam nevyužívá. Jinde je velmi omezena. V České republice se daří dosáhnou za pomoci městských vyhlášek pouze určitých omezení.
Jak předejít utrpení, kterému se nelze vyhnout?
Divoká zvířata
Volně žijící zvířata před nečekanými nočními ataky za pomoci pyrotechniky se radujících lidí neochráníme. Některá města, která odpalovala veřejné ohňostroje z vodní hladiny je alespoň přesunula a velcí vodní ptáci jsou tak o něco méně vystavováni panickým nočním startům končícím často na drátech elektrického vedení či pod koly aut.
Hospodářská zvířata
Není žádným tajemstvím, že v důsledku pyrotechniky odpalované v blízkosti hospodářských staveb či pastvin se stády ovcí, koní a skotu dochází ke zmetání (předčasným porodům, potratům), ušlapání mladých zvířat či zraněním o ohrady a hrazení. Je proto nezbytné, aby byla zvířata pod dohledem.
Domácí zvířata
Nejznatelnější dopady má odpalování zábavní pyrotechniky na naše domácí společníky. I pro ně je odpalování ohlušujících ran nesmírně stresovou záležitostí.
Kočky
Pokud to lze, nepouštíme kočky ven a necháme je přes nejkritičtější období silvestrovské noci v domě. V opačném případě kočky ve stresu někam zaběhnou a ukrývají se třeba i několik dní.
Psi
Ač existují jedinci, pro které pohled na odpalovanou pyrotechniku není nikterak stresující, většina psů snáší pyrotechniku velmi špatně. Vzhledem k tomu, že si nemůžete být jisti, kdy se ohlušující rány objeví, doporučujeme být ve střehu po celé vánoční svátky. Psy proto nepouštějte z vodítka, venčete případně na vodítku stopovacím.
Dvojí jištění – zejména pro plachá a labilnější zvířata je zásadní bezpečnost při venčení. K tomu je vhodné tzv. dvojí jištění, což znamená, že pes má na sobě jak dobře padnoucí a utažený obojek, tak také speciální kšíry a z obojího jsou pak vedena vodítka, na kterých psa vedete. Samozřejmostí je, že pes je pro všechny případy označen identifikací – psí známkou či dalším označením a registrovaným čipem.
Přivykání na hluk – mnozí cvičitelé tvrdí, že lze psy na hlasité zvuky naučit. Využívány jsou pro to speciální nahrávky, které se doma užívají jako kulisy a intenzita zvuku je postupně zvyšována tak, až si pes na hluk přivykne. Je to ovšem běh na dlouhou trať a den před Silvestrem už se nácvik zajistit nepodaří.
Uklidňující přípravky – určitě bychom varovali před předem neozkoušenými sedativy. Přestože je někteří veterináři doporučují, mnohé přípravky mohou u psa způsobit pouze to, že zvíře se nemůže pohybovat, avšak stále neomezeně vnímá vše, co se kolem něj děje. Mnohem přínosnější jsou proto homeopatika či Bachovy esence, které je však třeba opět vyzkoušet dopředu.
Bandáž – jako o zázraku hovoří někteří chovatelé psů o bandáži. Jedná se o to, že na psu je dle určitého vzorce uvázán pruh látky či šátek, což způsobuje zklidnění zvířete. Za zkoušku tedy nic nedáte, jen dbejte na správný postup, a hlídejte, aby se pes za bandáž někde nezachytil a neuškrtil.
Buďte tu pro něj – nejhorší, co pro stresaře můžete udělat je to, že ho necháte samotného doma a odjedete si na oslavu mimo domov. Zvíře potřebuje vědět, že na to není samo. Pokud mu pomáhá, že bude celý divoký večer trávit přitisknuté vám u nohou, umožněte mu to. Snažte se, aby z vás cítilo klid, pusťte si hudbu nebo televizi, zatáhněte žaluzie a dělejte, že se venku nic neděje. Pokud pes ocení provizorní boudu vyrobenou z krabice, deky přehozené přes stůl, nebo zaleze pod postel, nechte ho v jeho bezpečném útočišti.
A jedna rada na závěr – odcestujte mimo civilizaci. Na hory, na zapadlou chalupu… tam, kde necháte bujaré oslavy daleko od očí a uší vašich i vašeho parťáka. Věříme, že za ten pocit klidu to stojí.
Autor textu: Zdeňka Nezmeškalová, NOZ