Né každé domácí zvíře má to štěstí, že se v zimě schoulí v teple domova. Nejhůře jsou na tom tzv. kočky nikoho, tedy polodivoké kočky žijící na okraji naší společnosti. Kočka domácí je však zvíře domácí. Za příznivých podmínek je schopna přežívat bez péče člověka, kdy se její potravou stávají zejména myši a hraboši. Není žádným tajemstvím, že mají ve svém jídelníčku i plazy, ptáky či mláďata zajíců. Tím se kočky dostávají v nelibost ochranářů, jelikož často páchají škody na početních stavech našich pěvců. Není to ale vina koček, ale situace, do které se dostaly.
kočky v zimě, foto pixabay
Ztráty na kočičích životech způsobuje zejména zima. Výše zmíněné kočky mají málokdy příležitost schovat se alespoň na chvíli na teplém suchém místě. Díky tomu mají obrovský výdej energie, kterou spotřebovávají na výrobu tepla a nejsou schopné ji z potravy doplňovat zpět. Navíc polodivoké kočky jsou málokdy v dobré kondici. Nemocné, staré či naopak velmi mladé nebo handicapované zvíře mnohem dříve podlehne nepřízni počasí.
Dle některých informací je pro divoce žijící kočky kritická teplota – 15°C (u domácích pak i mnohem méně). Omrzliny vznikají nejdříve na uších a ocase, pak na tlapkách a následně je postiženo celé tělo. Hladová kočka tak může umřít při teplotách okolo – 20°C během necelé hodiny.
Toulavé kočky nikdo nelituje?
Mnoho lidí toulavými kočkami opovrhuje. Někteří lidé je odhání od svých domovů, z míst, kde se schovávají. Ničí jim dokonce krmná místa či provizorní příbytky. Žádají jejich odchyt, často dokonce eutanazii. Kočka je březí zhruba dva měsíce, tudíž je při příznivých podmínkách schopná až 5 vrhů za rok. Průměrný počet koťat v jednom vrhu je čtyři. Za rok je kočka schopna mít v průměru až 20 koťat či více a vynásobíme-li tento počet průměrnou délkou života kočky žijící ve volné přírodě 2-10 let, můžeme se dostat až na číslo 200!
Ano, polodivoké kočky jsou problém. Existuje však mnoho spolků a dobrovolníků, kteří těmto kočkám poskytují nejen potravu, ale také základní veterinární péči a hlavně, což je nejdůležitější, kastrace. Některé kočky pak jsou nabídnuty do adopce, ale jsou i kočky neadoptovatelné. Pro ně je nejlepší, pokud mohou kastrované žít pod dohledem na vhodné lokalitě.
Jednou ze známých organizací zabývající se kastrací a krmením toulavých a opuštěných koček je KasPro, která poskytuje rady a finanční prostředky na kastrace. Pro více informací navštivte její web: https://www.kasprocats.cz/ .
Jak kočkám „nikoho“ pomáhat?
Nejste-li milovník koček, prosíme, krmící a odpočinková místa alespoň neničte. Nevyhánějte kočky z míst, kde se mohou na chvíli zahřát (zádveří, kůlny, garáže, haly…).
Vy ostatní, víte-li o polodivokých kočkách ve vašem okolí, pomozte jim. Pokud je v místě spolek či jednotlivci, kteří se o kočky starají, domluvte se s nimi jak jim můžete pomoci či ulehčit práci. Mnohdy jsou schopni zajistit pro kočky krmení z vlastních zdrojů a budou rádi pouze za pravidelného „krmiče“, který bude mít o kočkách a jejich zdraví přehled. V zimě je kromě potravy třeba také voda, protože té je v městském prostředí nedostatek nebo při velkých mrazech zamrzá a kočky mohou být dlouhodobě dehydrované. Nejdůležitější je pak zajištění vhodných míst k přečkání největších mrazů. Osvědčené jsou polystyrenové boudičky umístěné na vyvýšených místech. Nevíte-li si rady, jak by měla taková boudička vypadat, kam ji umístit nebo kde ji sehnat, podívejte se na stránky Kočičího domu Pražského spolku na ochranu zvířat.
boudičky http://psoz.cz/cs/jak-pomoci/pomoc-venkovnim-kockam/boudicky
Polystyrenová boudička pro kočky, foto kocky-online.cz
Na závěr upozornění pro všechny řidiče. Dávejte pozor, pokud se kočky za teplem uchýlí pod kapotu vašeho auta či na pneumatiku – před odjezdem raději tato místa vždy zkontrolujte.
Pozor na kočky zahřívající se pod kapotou či na kole auta, foto pixabay
Autor textu: Zdeňka Nezmeškalová, Nadace na ochranu zvířat
