Víte, co to jsou mangrovy a mangrovové lesy? Kde je můžete najít a proč jsou důležité? Těmito otázkami a odpověďmi na ně se budeme zabývat v dnešním článku.
© Mangrovy jsou skupina stromů a keřů, které rostou v pobřežních přílivových zónách a společně vytváří specifický habitat. Existuje přibližně 80 různých druhů mangrovových stromů. Všechny tyto stromy rostou v oblastech s půdou o nízkém obsahu kyslíku a kde pomalu pohybující se vody umožňují drobným sedimentům se hromadit. Mangrovové lesy rostou pouze v tropických a subtropických zeměpisných šířkách poblíž rovníku, jelikož nevydrží mrazivé teploty.
Mangrovové lesy můžeme rozeznat podle jejich hustě propletených kořenů tvořících podpěru a které pozorovateli dávají dojem, že stromy stojí nad vodou na chůdách. Tato spleť kořenů stromům umožňuje zvládnout denní poklesy a vzestupy hladiny vody při přílivu a odlivu. Většina mangrovů je zaplavována alespoň dvakrát za den. Kořeny také zpomalují pohyb přílivových vod, což sedimentům umožňuje jejich usazení a vybudování bahnitého dna.
Díky svému kořenovému systému stabilizují pobřežní linii, redukují erozi z bouřkových rázů, proudů, vln a přílivu a odlivů. Dokáží zpracovat, respektive “rozbít” 70%-90% energie vln, čímž snižují vliv přílivu a odlivu na pobřeží a navíc mohou zachránit tisíce životů před extrémními událostmi počasí jako jsou tsunami. Složitý kořenový systém mangrovů činí tyto lesy přitažlivé pro ryby a další organismy, které v něm vyhledávají zdroje potravy a úkrytu před predátory. Vyskytuje se zde i několik endemických druhů, tedy druhů, které jinde na světě nenajdeme, například lenochoda trpaslíčího (Bradypus pygmaeus) nebo volavčík člunozobý (Cochlearius cochlearius). Mangrovy jsou bohaté na přírodní zdroje, například ovoce, med a dřevo či léčiva.
Mangrovy jsou výkonným zachytávačem a úložištěm CO2 a proto jsou nedílnou součástí boje proti změně klimatu. Přestože tvoří méně než dvě procenta mořského ekosystému, jsou mangrovy odpovědné za zpracování 10-15 % CO2. Což z nich činí nejvíce efektivní ekosystém v zachycování a ukládání uhlíku z atmosféry ze všech vodních a terestriálních (suchozemských) ekosystémů. Ačkoliv celková plocha pokryta mangrovy je ekvivalent pouze 3 % Amazonského deštného pralesa, zachytávají a ukládají stejné množství uhlíku jako 12 % Amazonského pralesa. Mangrovy také ukládají velké množství uhlíku v jejich půdě, který se uvolňuje když jsou stromy odstraňovány. Mezi lety 2000 a 2015 bylo odhadem uvolněno 122 milionů tun uhlíku při odstraňování mangrovů.
Top fakty o mangrovech
Jsou to jediné druhy stromů na světě, které umí tolerovat slanou vodu. Jejich strategie, jak se vyrovnat s jinak toxickými hladinami soli, spočívá v tom, že sůl vylučují skrze jejich voskovité listy.
Mangrovy dorůstají různé výšky, pohybující se od 2 do 10 metrů. Všechny druhy však mají podlouhlé nebo oválné listy a sdílejí schopnost růstu a přežití v brakických stanovištích. To jsou stanoviště, kde se mísí sladká a slaná voda.
Kořenový systém mangrovů poskytuje důležité prostředí pro péči o mláďata tisíce druhů ryb různé velikosti, od 2,5 centimetrových ryb z čeledi hlaváčovití (Gobiidae) až po tří metrové žraloky.
Můžeme je nalézt ve slaných pobřežních vodách 118 tropických a subtropických zemí, což činí celkovou plochu o více než 137 000 km2, což je zhruba odpovídá velikost Řecka nebo Arkansasu.
Největší množství mangrovového porostu najdeme v Indonésii, kde mangrovové stromy pokrývají plochu okolo 23 000 km2, což je více než dvojnásobek velikosti Jamajky nebo velikost Vermontu.
Hrozby, kterým mangrovy čelí
Mangrovy jsou ničeny a znehodnocovány alarmující rychlostí i přesto, že hrají důležitou roli v pobřežním ekosystému a přinášejí široké spektrum užitku. V oblastech tropů jsou mangrovy odstraňovány kvůli akvakultuře, zejména pro chov ryb a krevet, dále kvůli dalším odvětvím zemědělství a také kvůli rozvoji pobřežích měst. Mangrovy jsou také ohroženy znečištěním, které nese svůj původ z pevniny a také dopady způsobenými rychlým nárůstem hladiny moře.
Indonésie už ztratila v důsledku chovu ryb a krevet 40 % svých mangrovových porostů a nově vzniklou hrozbou pro lokální mangrovy se stávají i plantáže palem, pěstovaných pro získání palmového oleje.
Co můžeme udělat pro ochranu mangrovů?
Existuje mnoho cest, jak můžeme pomoci ochránit tyto jedinečné ekosystémy. Například pokud máte rádi krevety, preferujte při jejich nákupu ty pocházející z udržitelných chovů nad těmi z farmových chovů v mangrovových oblastech. Další z možných cest je vyhledání místních nebo národních/státních organizací, které se zabývají ochranou mangrovů a finančně nebo jinou cestou je podpořit. Nesmíme zapomínat na to, že ochrana mangrovů nespočívá pouze v sázení nových stromů, zahrnuje také vědu, výzkum, vzdělávání, politiku a mnohem víc.
Kamila Jandová, Nadace na ochranu zvířat
