S příchodem jara a léta, přichází i období bzučícího hmyzu, který sedá na rozkvetlé květiny a stromy naší přírody. Mezi nejčastější zástupce opylovačů patří hmyz z řádu blanokřídlí, kam se řadí všechny druhy včel a čmeláků. Dále můžeme pozorovat tiché a ladně poletující motýly nebo některé zástupce řádu brouků.
© Vetochka, pixabay.com
Proč jsou opylovači důležití?
Aby vzniklo semeno rostliny ze kterého později vyroste rostlina onoho druhu, musí dojít k opylení, tedy k přenosu samčí pohlavní buňky-pyl na samičí pohlavní orgán-blizna. Rozlišujeme samoopylení a opylení pomocí opylovačů (např. vítr nebo hmyz). Většina našich rostlin je závislá na přenosu pylu z rostliny na rostlinu pomocí hmyzu. Jedná se o ovocné stromy (např. jabloně, hrušky, švestky), zemědělské kulturní plodiny (např. řepka olejka, okurky, jetele), ovocné keře (maliny a ostružiny), ale i luční porosty. Bez opylovačů nevzniknou semena a bez semen nevzniknou rostliny. Navíc opylovači přispívají k druhové rozmanitosti rostlin a vyšší kvalitě ovoce, zeleniny, ořechů a semen.
Zdroj: Evropský parlament
Čím jsou ohroženi?
Člověk svou činností ovlivňuje i život hmyzu, tedy i opylovačů. Ať už přímo užíváním různých postřiků proti hmyzu (insekticidy) či houbám (fungicidy) nebo nepřímo užíváním herbicidů. Rozšiřování měst a intenzivní zemědělství soustředěné na monokultury vedou k ubývání stanovišť, potravních zdrojů, hnízdišť a poklesu biodiverzity. V současné době hrozí až desetině evropských druhů včel a motýlů vyhynutí.
Život hmyzu také ohrožuje měnící se klima společně s rostoucími teplotami a extrémními meteorologickými jevy.
Evropská unie usiluje o omezeném užívání pesticidů a také se zaměřuje na boj s nemocemi, parazity a invazními druhy, které ohrožují přežití populací včel.
Jak jim můžeme opylovačům pomoci?
Hmyzu můžete pomoci několika jednoduchými způsoby, třeba kousek zahrady proměňte v menší louku, kterou osázíte lučním kvítím, které přiláká motýli i jiné druhy opylovačů. Další možností je postavit hmyzí hotel, jak na to a kam hotel umístit najdete v našem článku “Co ohrožuje populaci včel samotářek? A jak se staví hmyzí domek?” nebo ve facebookovém příspěvku z 13. června 2021.
Abyste hmyz na svou zahradu přilákali, musíte jim poskytnout i něco k jídlu, například vysazením kopretin, slunečnic nebo měsíčku. Z aromatických rostlin poslouží například máta nebo meduňka.
V horkých letních dnech není na škodu rozmístit po zahradě “čerpací stanice vody”, postačí malé misky vody nebo pod-květináčové misky. I hmyz totiž musí pít.
Zajímavosti o motýlech a včelách
Motýlí křídla jsou ve skutečnosti průhledná a jsou tvořena spoustou (tisícovkou) malých šupinek. Barvy, které vidíme, když motýl tichounce třepotá křídly, je odraz barev skrze šupiny. Samotná křídla jsou tvořena chitinem a proteinem, který tvoří vnější kostru hmyzu a je průhledný. Dalším zajímavým faktem je, že motýli užívají své končetiny k “ochutnávání” potravy. Na jejich končetinách jsou totiž umístěné chuťové receptory, které motýlům pomáhají najít správné rostliny a živiny nutné k jejich přežití.
© ian kelsall, pixabay.com
Včely medonosné (Apis mellifera) jsou báječnými letci, kteří dosahují rychlosti až 25 km/h a mávají svými křídly až 200 krát za sekundu. Každá včela má 170 čichových receptorů, což činí její čich velmi dobrým, používá ho ke komunikaci v úlu a také k rozpoznání různých druhů květin při vyhledávání potravy. Včelí dělnice během svého letu za potravou navštíví od 50 do 100 květin. Včelí med je z 80 % tvořen cukrem a 20 % vodou. V letních měsících včelí královna naklade až 2 500 vajíček denně.
© chezbeate, pixabay.com
Autor: Kamila Jandová, Nadace na ochranu zvířat
