V našem předchozím článku jsme vám popsali hierarchii, alfa samce nebo samici a také jsme nakousli jmatriarchát, bakalářské skupiny mladých samců a rodinné vazby mezi zvířaty. Dnes budeme pokračovat v podobném duchu a povíme si o dalších zajímavých zvířatech, která tvoří různá uskupení, ať už rodinná nebo celoživotní páry nebo patriarcháty a harémy.
Psoun
Psouni žijí v klanech, nebo menších rodinných skupinách, které jsou součástí mnohem větších kolonií. V klanu se nachází samec, několik samic a jejich potomci. Psouni žijí v rozsáhlých podzemních norách, které mají různá částí, kde spí, krmí se, vychovávají mladé nebo chodí vykonávat potřebu. O potravu se mezi sebou dělí, navzájem se opečovávají, čistí si srst a chrání svou noru před cizími psouny.
Autor: Karsten Paulick, Pixabay
Sloni
Sloní matriarchát jsme sice nakousli už minule, ale určitě stojí za to si slony připomenout. Vazby mezi slony jsou velmi pevné, jelikož mají velmi vysokou sociální inteligenci. Jejich stáda mohou čítat osm až 100 jedinců a jsou vždy vedená nejstarší a neujzkušenější samicí. Díky své sloní paměti si tyto samice pamatují všechna stanviště s vodou a potravními zdroji. Což je pro přežití stáda velmi kruciální znalost. Samci opouštějí stádo kolem 10 roku věku a ve stádě zůstávají jen samice. Všechny samice se společně starají a chrání mladé. A tak jako lidé, i sloni truchlí nad ztrátou člena své skupiny a vrací se na místo, kde jsou jeho kosti, které svým citlivých chobotem hladí a dotýkají se jich.
Šimpanzi
Tito lidoopi žijí ve velkých komunitách, které mohou mít až 120 členů. Nicméně uvnitř komunity platí velmi složitá sociální struktura, neboť šimpanzi tvoří skupiny kolem 6 členů, kteří jim jsou nejbližší. Podle výzkumu Jane Goodall mohou tato přátelství trvat celý život. Velmi silné je pouto mezi matkou a dcerou a také mezi mužskými sourozenci. V rámci přátelství a jeho utvrzování si šimpanzi navzájem čistí srst.
Mangusta trpasličí (Helogale parvula)
Tento maličký dravec žije stejně jako slon, v matriarchátu. Její monogamní partner je v hierarchii skupiny hned na druhém místě. Alfa samice je jediná, která se může pářit a vyvádět mladé. Má také privilegium, co se týče kořisti. Jde se nažrat jako první, s výjimkou jejích mláďat. Když má mladé, první se krmí oni, aby se zajistilo, že mají dostatek potravy. Starší sourozenci se starají o ty mladší , čistí je a přináší jim potravu. Když vedoucí samice zemře, její potomci opouští skupinu, aby založili novou nebo se připojí k jiné skupině.
Vlk obecný (Canis lupus)
Vlci jsou extrémně sociální zvířata s velmi pevnou strukturou. Obvykle žijí v menších smečkách, ve kterých lze nalézt “alfa” až “omega” členy. Hlavní pár obvykle rozdává úkoly a páří se, beta vlci bývají ti největší a jejich úkolem je chránit smečku a alfa pár. Ostatní členové se starají o mladé a lov potravy. Není pravidlem, že se rozmnožuje pouze vedoucí pár. V divoké přírodě tvoří vlci monogamní páry a vlčice jsou schopné zabřeznout po celý život.
Tučňák císařský (Aptenodytes forsteri)
Tučňák císařský je největším tučňákem a vyskytuje se jen na Antarktidě. Když se samci objeví v hnízdišti, snaží se upoutat samičku. Když se mu to povede, tvoří monogamní pár po dobu pářící sezóny, občas i déle. Když samice snese vejce, předává ho do péče samci a odchází na loviště, které může být vzdálené až 500 km. Tučňáci nestaví hnízda, místo toho svého partnera a mládě rozeznávají podle specifických zvuků, které ho naučí. Mimo hnízdící sezóu tučňáci loví a cestují ve skupinách. Při nepříznívém počasí se tučňáci choulejí k sobě a v určitých intervalech si vyměňují pozice, aby každý jedinec byl chvíli uvnitř kruhu a chvíli vně.
Autor: Siggy Nowak, Pixabay
Eliška Coufalová
Nadace na ochranu zvířat
