Nejen lidé, ale i zvířata tvoří skupiny. Skupiny mohou být velké nebo menší, rodinné. Skupiny poskytují zvířatům bezpečí, zdroj potravy (ať už je to pomoc při jejím hledání nebo lovu), členové smečky společně učí mladé a nepochybně smečka znamená pro jedince i sociální kontakt. Ale aby tato zvířecí společenství mohla dobře fungovat, musí být zajištěna jasná hierarchie, jakási posloupnost postavení každého jedince. Sociální postavení přechází z rodičů na současné i budoucí potomstvo.
Autor: Jonas Thorén, Pixabay
Hierarchie
V menších skupinách, do 30 členů, je hierarchie velmi jasně vymezená. U větších skupin nemusí být tak jasně vymezena, ale stále lze najít logickou stavbu stáda. Specifikem jsou včelí, vosí a mravenčí kolonie, kdy je vůdcem skupiny královna a ostatní členové společenstva mají rozdělené role a práci, kterou zastanou pro roj (dělnici, trubci apod.). Například u včel se určuje jejich budoucí postavení již od vajíčka. Trubci se líhnou z neoplozeného vajíčka. Z larev krmených speciální potravou se líhnou potencionální královny a ze zbytku se líhnou dělnice. Příslušnost jedince ke kolonii určuje pach královny. Královna ale vlastně nezastává žádnou aktivní roli v kolonii, jejím hlavním úkolem je kladení larev.
U skupin větších druhů zvířat je jasně dán vůdčí samec nebo samice. Tento jedinec nemusí být jasně nejsilnější nebo nejdominantnější, ale musí být nejzkušenější. Pořadí se ve skupině určuje zvlášť mezi samci a mezi samicemi, příkladem jsou vlci nebo králíci.
Díky vstupu člověka do hierarchie zvířat je možný vznik jedince, kterému se říká superalfa. Například u psů je superalfou vedoucí pes v saňovém spřežení, nebo člověk. Pozice superalfy je trvalá, neotřesitelná, kdy žádný z ostatních členů smečky nevyzývá superalfu na souboj o místo. Oproti tomu alfa jedinec, potažmo alfa pár, si své postavení ve skupině musí stále udržovat a odrážet útoku postaveníchtivých jednců. Nicméně existují výjimky.
Vedoucí skupiny, tzv. alfa
Být vedoucím skupiny má své výhody i nevýhody. Nicméně přítomnost vedoucího skupiny udržuje pořádek, zajišťuje bezpečí, případně zajišťuje potravu. Vedoucí pár je také v mnoha společenstvích jediným párem, který se může rozmnožovat. Po úspěšném lovu je první, kdo se ke kořisti dostane, až se nakrmí, jeho úkolem je hlídat okolí, aby se mohl nakrmit zbytek smečky. V případě hierarchicky neuspořádané skupiny, což bývají většinou velmi početné skupiny nebo promiskuitní skupiny zvířat, se první krmi ti jedinci, kteří jsou nejagresivnější a mají největší hlad.
Autor: Vincent Boulanger, Pixabay
Matriarchát
Specifickou hierarchii v sociální skupině zvířat je matriarchát, kdy je vedoucí smečky, skupiny nebo stáda nejzkušenější, a mnohdy i nejstarší samice. V matriarchátů se většinou páří všechny samice a následně společně vychovávají mláďata. Jejich mužští potomci se v okolí stáda zdržují jen do určitého věku, pak stádo opouští za účelem páření, nebo jsou vyhnání příchozími samci. Vedoucí samice nemusí vždy být plodná.
Například stáda samic slona afrického (Loxodonta africana) s mláďaty vede starší slonice, která předává své zkušenosti mladším generacím. Dospělí samci bývají obvykle samotáři nebo tvoří takzvané bakalářské skupiny. Tato stáda mladých samců se vyskytují u více druhů zvířat, například u delfínů, lvů nebo jeleni.
Lví smečky (Panthera leo) vede samice, nicméně samec je přítomný a ochraňuje skupinu. Skupiny tvoří většinou 5-6 samic a jeden, ve výjimečných případech, 2 samci. O roli samce se vedou boje, kdy se samci “z venku” snaží v boji porazit současného samce. Sociální struktura, a hierarchie, mezi samicemi není úplně jasná. Samci ve smečce mohou utvořit tzv. koalici. Ta se skládá většinou ze sourozenců. Tito mladí samci společně brání smečku před nepřáteli, mají zajištěnou potravu, kdy se můžou pářit všichni. Zajímavostí ve lví smečce je fakt, že loví pouze lvice.
U kosatek dravých (Orcinus orca) existuje velmi stabilní matriarchát, kdy dcery tráví v rodinné skupině celý život. Ve chvíli, kdy samice již není plodná, stává se “tetou”, s mláďaty si hraje, vychovává a učí je lovit.
Hyeny skvrnité (Crocuta crocuta) vede bez výjimky vždy samice. Vůdčí samice je agresivnější a větší než samec. Postavení se dědí z matky na dceru, proto samice nikdy neopouštějí skupinu. Smečky hyen mohou mít až několik desítek členů, což vytváří velmi složitou sociální strukturu.
Fotografie: Robert fridzema, Pixabay
Nejzajímavějším matriarchátem je asi společenství ryby klauna očkatého (Amphiprion ocellaris). Rybky klauna jsou tzv. proterandričtí hermafrodité, což znamená, že pokud samice uhyne a skupina samců se ocitne bez samice, vede se boj o místo vůdčího samce, který se následně promění v samici. Všichni jedinci rybky klauna se rodí jako samci a ve chvíli, kdy dojde k přeměně na samici, již není cesty zpět.
Dalšími druhy zvířat s matriarchálním společenstvím jsou například lemuři kata (Lemur catta), surikaty (Suricata suricatta), delfíni, některé druhy opic nebo bonobo (Pan paniscus).
Sociální struktury zvířat mohou být velmi složité nebo také velmi jednoduché. U mnoha druhů zvířat si nejsme jistí, jak je hierarchie určená. Chováním zvířat se zabývá samostatný vědních obor, etologie.
Eliška Coufalová,
Nadace na ochranu zvířat
