“I’m starting with the man in the mirror
I’m asking him to change his ways
And no message could have been any clearer
If you want to make the world a better place.”
Michael Jackson, Man in the Mirror
Lidstvo ovlivňuje své prostředí již od nepaměti, ostatně o tom jsme už psali v jednom z našich předchozích článků, ten si můžete přečíst zde. Lidská konzumace a vývoj může přímo souviset s vymíráním rostlinných a živočišných druhů.
V průběhu let si lidstvo začalo kupovat luxusní auta, domy nebo každé dva roky nový telefon. Ale přemýšleli jste někdy nad tím, co láska k moderním technologiím, plastu a kovu znamená pro životní prostředí? A co vlastně velikost lidské populace? Jak lidstvo ovlivňuje planetu?
Jedním z největších problémů, kterému Země čelí, je přelidnění. Díky nízké úmrtnosti a zvyšujícímu se věku dožití je na světě čím dál tím více lidí. A všichni tito lidé potřebují místo k životu, čistou vodu a jídlo. Dochází tedy k zabrání přírody a přetváření k obrazu člověka.
Znečišťování přírody a vzduchu je důsledkem velkého množství lidí na naší planetě a odpadů, který produkují. Například znečištění vody je tak velké, že v tuto chvíli nemá k pitné vodě přístup 2,4 miliardy lidí.
U lidstva existuje paradox s nadměrnou konzumací potravin, kdy se vytváří více potravin a chová čím dál tím více zvířat, ale zároveň se až 40 % produkovaných potravin vyhodí. V tuto chvíli je na zeměkouli více lidí trpících nadváhou než lidí s podvýživou.
Genetické modifikace a geneticky modifikované potraviny jsou ukázkou toho, jak se původně dobrý nápad může vymknout z rukou. Ve snaze vypěstovat lepší zeleninu nebo obilí se DNA rostlin změnila. A aby tyto rostliny měly šanci na růst, přistoupilo se k používání herbicidů a pesticidů. Nicméně plevele se natolik adaptovaly, že se proti stávajícím herbicidům a pesticidům staly rezistentními, takže se vymýšlejí stále nové roztoky, které se lijí do půdy a nikdo vlastně neví, jaký mají vliv z dlouhodobého hlediska.
Důsledek okyselování oceánu například znamená, že korýši nemohou tvořit své ulity, stoupá teplota vody a mizí korálové útesy, které jsou jakýmsi mořským sídlištěm a filtračním systémem.
Vlivem lidského hospodaření, přívalových dešťů nebo jen ignorance, některé části oceánu připomínají velkou plovoucí skládku. Ta největší je třikrát větší než Francie a nachází se v Tichém oceánu. Plovoucí odpad představuje problém pro živočichy. Ti v odpadu uvíznou nebo se jím krmí a zaplní si svůj žaludek plasty a v zásadě umírají hlady.
Snaha lidstva se nakrmit vede k nadměrnému rybolovu, kdy lovíme velké množství ryb, které ztrácejí šanci na obnovu své populace. Počty žraloků, tuňáků, a lososů klesly na méně než 10 % svých původním počtů.
Neudržitelné farmaření je velkou zátěží pro životní prostředí. Ať už je to souš a používání velkého množství herbicidů, pesticidů a hnojiv, kdy je na konci procesu mrtvá půda, prostá od bakterií, hub a žížal. Mořské ryby se chovají ve velkých sítích u pobřeží a tím vzniká zátěž představující zbytky krmiva a množství odpadu vznikajícího při farmaření.
Dřevo je sice znovuobnovitelný zdroj, ale kvůli nadměrnému kácení bohužel mizí rychleji než je sázeno. Nejen, že jsou lesy plíce planety, ale díky odpařování vody jsou také zodpovědné za tvorbu mraků, které následně způsobují déšť v jiných částech kontinentu.
Autor: Sasin Tipchai, Pixabay
Všechny tyto zmiňované věci vedou ke změnám a globálnímu oteplování, což je proces, který se začal projevovat až ve 20.století s rozvojem průmyslu. Díky velkému množství CO2 vypouštěnému do atmosféry dochází k tzv. skleníkovému efektu a následnému oteplování planety. Toto oteplování vede ke klimatickým změnám, na které se nejsou živočišné a rostlinné druhy schopny připravit a dochází tak k jejich postupnému vymírání. Ať už je to tání ledovců na pólech nebo delší období sucha, dříve nebo později se tyto změny dotknou každého z nás. Ztráty biodiverzity ve vodě i na souši znamenají narušení přirozeného potravního řetězce, způsobují nestabilitu lokálního ekosystému a mohou vést až k jeho úplnému zhroucení.
Tyto procesy mohou být zastaveny, pokud lidstvo začne přistupovat ke své planetě a svému okolí zodpovědněji . Díky tomu, že máme k dispozici velké množství dat a specialistů, kteří se zabývají ochranou a rekonvalescencí životního prostředí, máme tím pádem mnoho možností, jak zabránit ničení našeho prostředí. To se ale nestane z měsíce na měsíc a nebudou za to odpovědné firmy ani společnosti, ale jednotlivci.
Eliška Coufalová, Nadace na ochranu zvířat
