Fretka domácí (Mustela putorius furo) je společně se psem a kočkou jedna ze tří domestikovaných šelem. Je to jediná plně ochočená kunovitá šelma, byla vyšlechtěna z tchoře tmavého (Musela putorius) přibližně před 2 500 lety. Již řecký dramatik Aristophanes zmínil fretky ve své satirické hře “The Acharnians” v roce 425 před naším letopočtem.
Tyto malé šelmy byly původně využívány nejen pro kožešinu, ale i k chytání a vyhánění králíků, myší a jiných škodlivých hlodavců. Také tahaly lana, dráty a kabely dlouhými potrubími. Uvádí se, že jedna taková fretka pracovala i na svatbě prince Charlese s Lady Dianou. A fretka Freddie byla dokonce oficiálně registrována jako asistent elektrikáře v Novozélandské unii elektrikářů.
Fretky sdílejí mnoho anatomických a fyziologických podobností s člověkem, z tohoto důvodu jsou využívány jako laboratorní zvířata ve zdravotnictví, virologii, anatomii nebo endokrinologii. Díky své milé a hravé povaze jsou ale také velmi oblíbenými domácími mazlíčky.
Autor: Daniel Steinke, Pixabay
Život fretky
Fretka spí 14 až 18 hodin denně. Jsou soumračnými zvířaty, což znamená, že jsou nejaktivnější při rozednívání a soumraku. I když fretky prospí mnohem více hodin než třeba pes nebo kočka, jsou velmi aktivní a velmi zvědavé. Možná až příliš.
Fretky jsou velmi energické, společenské a velmi se zajímají o své okolí. Rády tráví čas hraním si s lidmi, kdy je jedna z jejich oblíbených her hra na schovávanou, případně na “honěnou”. Mají velmi silný hnízdící instinkt, který se projevuje také tím, že na různá místa schovávají věci. Mohou to být hračky, ponožky nebo boty. Své oblíbené předměty schovávají i opakovaně.
Ve volné přírodě je pro ně složitější přežít, ale není to nemožné. Zdivočelé fretky na místech bez přirozeného predátora představují problém pro místní ekosystém. Což se stalo na Novém Zélandu, kdy byly v 19. století fretky přivezeny na ostrovy za účelem regulace invazivní populace králíků. Ve chvíli, kdy se ale povedlo tuto populaci regulovat, fretky začaly lovit místní druhy. Z tohoto důvodu je na Novém Zélandu chov fretek zakázán.
Autor: Юрий Кузнецов, Pixabay
A jak mít fretku doma?
Jak již bylo zmíněno, fretky jsou masožravci, takže ze zeleniny moc velkou radost mít nebude.
Jsou velmi společenské a v době, kdy vám neschovávají věci nebo nespí, na vás budou velmi rády “útočit” ze zálohy, lézt po nábytku a vyhrabávat květiny.
Fretka ráda tráví čas s člověkem nebo s jinými fretkami. Pokud nedostává dostatek pozornosti, dochází k frustraci, která může vést k ničení věcí, kousání a v extrémních případech až ke zdravotním problémům.
Je také nutné tomuto malému “tchoříkovi” vymezit hranice, co může a co ne. Fretky jsou velmi učenlivé, takže s trpělivostí a pamlsky je jejich výcvik možný.
Jak již bylo zmíněno, fretka je vyšlechtěna z tchoře, což znamená, že i ona má pachové žlázy. Pokud nemáte chovatelské ambice, je rozhodně doporučeno zvíře nechat kastrovat. Zvláště samci mívají velmi výrazný pach.
zdroj: vetbabble.com
Fretka je díky své povaze zvířetem, které můžete naučit na postroj a na vodítko a chodit s ní i ven. Stejně tak jí nevadí cestování a prozkoumávání nových míst.
Vlastnictví fretky přináší mnoho radostí i starostí. Můžou být skvělými společníky nebo také “spolubydlícím z hororu”. Proto si velmi dobře rozmyslete, jaké jsou vaše možnosti, než si ji pořídíte.
Eliška Coufalová,
Nadace na ochranu zvířat
