Ne nadarmo se říká Zemi “Modrá planeta”. Povrch Země je ze 70 % pokryt vodou. Na pohled je těchto 70 % klidných, bez problémových, ale pod hladinou se ukrývá jiný svět. Tento podmořský svět se rozděluje na 5 částí: Indický oceán, Tichý oceán, Atlantický oceán, Severní ledový oceán a Jižní oceán. Ruský oceánograf Yuly Shokalsky nazval tuto masu slané vody “Světovým oceánem”, vzhledem k tomu, že od sebe nejsou oceány pevně oddělené.
Voda je esenciálním prvkem pro život na Zemi pro vodní i suchozemské živočichy. Bohužel, lidé s vodou mnohdy zacházejí jako s druhotnou surovinou. Jako s něčím, čeho je dostatek. Během posledních pár desetiletí se ale ukazuje, že kvalita vody celosvětově klesá. Tento výjimečný ekosystém je narušen lodní dopravou, nadměrným rybolovem, haváriemi, turismem či plovoucími odpadky.
Autor: TheOtherKev, Pixabay
Proč by nám mělo záležet na zdraví oceánu?
Bez oceánu by naše planeta vypadala jako Mars. Suchá, nehostinná. Většinu kyslíku, který dýcháme, produkuje oceán. Ten také absorbuje velké množství oxidu uhličitého, čímž pomáhá před skleníkovým efektem a také udržuje stabilní teplotu atmosféry. Pro mnoho lidí jsou živočichové získané z moře jediným zdrojem obživy a potravy. Oceán je také velmi důležitý z ekonomického hlediska, velké množství zboží se převáží námořními cestami. Mnoho přísad v léčivech pochází z oceánu.
Přiblížení oceánu lidem
Ve 30. letech dvacátého století oceánolog William Beebe vydal knihu s názvem “Half mile down” (Půl míle pod vodou). V této knize poprvé popsal život pod vodou. Dalo by se říci, že se jednalo o jednu z prvních průlomovějších knih, která popisovala oceán a mořský život.
Na Williama Beebeho navazuje bezpochyby Jacques-Yves Cousteau. Výzkumník, potápěč a autor prvních podmořských filmů. J.Y. Cousteau se zasloužil o propagaci oceánu svými filmy a výzkumem ho přibližoval lidem. Je také vynálezcem aqualungu, potápěčského dýchacícho přístroje. Díky svému postavení a znalostem byl jedním z prvních, kteří začali mluvit o ochraně oceánu. Narativ jeho filmů zpopularizoval oceán, potápění a podmořský život. Za některé z jeho filmů obdržel Oscara.
Dalších významným momentem bylo dosažení nejhlubšího místa oceánu. Je jím Mariánský příkop s hloubkou 10 971 metrů, plus minus 11 metrů. Záleží na způsobu měření a přesnosti odhadu. První batyskaf s lidskou posádkou, konkrétně Don Walsh a Jacques Piccard, která dosáhla dna Mariánského příkopu byla ponorka Trieste 23.ledna 1960. Sestup trval 4 hodiny a 48 minut.
Dalo by se říct, že v této chvíli začalo opravdové období “podmořských” objevů.
Rozdělení a geologie oceánu
Podmořská hladina se dělí na 4 části.
Pevninský (kontinentální) šelf je část moře, která je v zásadě pokračováním pevniny pod mořskou hladinou. Má poměrně nepatrný sklon a jeho průměrná šířka činí 75 km, spodní hloubková hranice značně kolísá a bývá však konvenčně kladena do hloubky 200 m. Na této části moře se nachází nejvíce života.
Dalšími částmi jsou strmý pevninský (kontinentální) svah, pevninské (kontinentální) úpatí a hlubokomořské dno je kryto nejmladšími sedimenty.
Život v oceánu
Lidstvo bylo během své historie schopno prozkoumat necelých 20 % vod. V této známé pětině mořské masy žije 230 000 druhů živočichů. Od mikroskopických bakterií až po několika set tunové velryby. Každý z těchto živočichů plní svou důležitou roli v mořském ekosystému.
Bezobratlí
Bezobratlí tvoř velkou skupinu živočichů žijících v oceánu. Od medúz přes měkkýše, plže, hvězdice až po korýše. Důležitou skupinou bezobratlých nacházejících se v oceánu, jsou tzv. houbovci. Houbovci jsou přisedlé organismy bez typických úst a trávicí soustavy. Živí se filtrováním planktonu z mořské vody. Měkcí houbovci jsou korály, sasanky, medúzovci nebo trubýši, tvrdí houbovci se nazývají větevníci a společně tvoří korálové útesy. Korálový útes je podmořský ekosystém charakteristický svou barevností a životem. Zabírají necelou 0.1 % plochy světového oceánu a přesto poskytují domov 25 % všech mořských druhů.
Korálové útesy jsou také jedním z nejvíce zasažených ekosystému znečištěním. Nejen, že jsou korálové útesy ničeny rybolovem a tažnými sítěmi (sítě, které mají závaží a táhnou se po mořském dně), ale jejich póry jsou ucpávány opalovacími krémy, všudypřítomnými plasty, nadbytkem fosforu a dusíku nebo zvyšování teploty oceánů.
Obratlovci a strunatci
Mořští obratlovci jsou to první, co si většina lidí představí , když se řekne život v oceánu. Bavíme se o rybách, žralocích, kytovcích nebo želvách. Každý z těchto druhů má své místo. Pro větší druhy je poměrně typický jejích nomádský způsob života. Mnoho druhů velryb se pohybuje po polovině planety a mnoho z životních rituálů a zvyklostí (nejen) kytovců ještě není prozkoumáno a známo. Např. teprve v roce 2019 byla nahrána tepová frekvence srdce plejtváka obrovského.
Například mořské želvy se po vylíhnutí vydávají na moře a na svou rodnou pláž se vracejí až po dosažení pohlavní dospělosti, kdy na ni přicházejí klást svá vejce. Je velmi těžké během této doby nalézt želvy.
Autor: David Mark, Pixabay
Plankton
Plankton je souhrnný název pro celou škálu organismů. Tyto organismy nejsou schopny odolávat přírodním vlivů, v zásadě se pohybují tam, kam jde proud.
Plankton je jednou z nejdůležitějších složek v potravní síti oceánu, a proto má nesmírný význam pro celý biom. Plankton poskytuje potravu rybám i velrybám.
Existuje několik dělení planktonu, např. zooplankton a fytoplankton. Ale obecně by se dalo říct, že plankton jsou malé organismy, řasy, bakterie nebo korýší.
Náš seriál o oceánech pokračuje druhým článkem: https://www.ochranazvirat.cz/2021/03/29/oceany-a-more-dil-2/
Eliška Coufalová
Nadace na ochranu zvířat
