O VÁŽKÁCH, JEJICH ŽIVOTĚ A OCHRANĚ V ČESKÉ REPUBLICE

Nejedno srdce milovníka přírody zaplesá při pohledu na vážku. Vážky, často přezdívané jako létající drahokamy, jsou tu s námi již 330 milionů let, a za tu dobu stačily osídlit jak tropy, tak mírné a studené oblasti téměř celého světa. Jejich existence bývala vždy spojená s určitým tajemnem a byla opředena mnoha mýty a pověstmi. Zatímco v Asii byly vážky považovány za symbol krásy, štěstí a odvahy, v Evropě je lidé spíše častovali přezdívkami „ďáblova létající jehla“ nebo „vodní čarodějnice“.

Barevnější než duha

Pozornost na nás vážky poutají svým nápadným zbarvením, jejich štíhlé, protáhlé tělo nabývá v závislosti na druhu vážky pestré škály barev, od zářivě tyrkysově modré, přes kovově zelenou k výrazně červené. Často u vážek narazíme na kombinaci více barev, případně pruhy a skvrny na těle i křídlech. Sameček a samička mívají často odlišné zbarvení těla i křídel, přičemž samečci bývají výraznější než samičky.

Vážka červená (Crocothemis erythraea), zdroj fotografie: © Krzysztofniewolny, Pixabay.com

Barva ale neslouží jen k tomu, aby samečci přilákali pozornost samičky. Například nápadné tmavé skvrny na křídlech motýlice lesklé (Calopteryx splendens) signalizují teritorium určitého úseku řeky, které většinou obývají. Platí, že samečci s většími skvrnami si mohou nárokovat již zabrané území. Velké diverzity dosahují i těla vážek – k nejmenším evropským vážkám řadíme 20–25 mm dlouhé šidélko lesklé (Nehalennia speciosa), naopak délky až 20 cm dosahují vážky obývající tropy střední a jižní Ameriky.

Draví lovci

Nejvyvinutějším smyslem vážek je bezesporu zrak – jejich složené oči tvoří jednotlivá očka, kterých může být u velkých druhů šídel až 30 000. Oči vážek dokáží rozpoznat polarizované světlo odražené vodní hladinou, takže dokáží spatřit vodní plochu z velké vzdálenosti bez ohledu na to, jak malá je. Vážky jsou také obratnými letci – například šídla a vážky mohou létat rychlostí až 60 km/h, velmi hbitě zatáčet, nebo dokonce létat pozadu.

Oči vážky (Odonata spp.) v detailu, zdroj fotografie: © Camera-man, Pixabay.com

Vynikající zrak v kombinaci s hbitostí a rychlostí dělá z vážek výkonné lovce. Dospělé larvy loví ve velké rychlosti za letu nebo z pohodlí úkrytu břehové vegetace. Opravdovými predátory jsou ale rozhodně larvy vážek žijící pod vodou. Ty se živí téměř vším, co se pod hladinou hýbe – vodním hmyzem, ale i drobnými pulci nebo rybím potěrem. Larvy vážek jsou na lov vybaveny doslova smrtící zbraní – vymrštitelnou maskou, kterou mohou vystřelit o polovinu délky svého těla. I to bývá důvod konkurence mezi některými druhy vážek. Například šidélka kroužkovaná (Enallagma cyathigerum) napadají samičky šídel královských (Anax imperator), protože larvy šídel jsou po vylíhnutí z vajíček velmi dravé a velkou část jejich potravy tvoří právě larvy mnohem menších šidélek.

Není páření jako páření

Bezesporu unikátní záležitostí je u vážek způsob jejich rozmnožování. Sameček se bez jakéhokoliv namlouvání se samičkou spojí. Páření začíná tak, že sameček uchopí samičku svými zadečkovými přívěsky za hlavou. Sameček má druhou sadu reprodukčních orgánů (tzv. sekundární orgány), jakýsi druh zásobního váčku umístěný za hrudí, který již naplnil spermatem z hlavních pohlavních orgánů z konce zadečku. Samička pak musí své tělo stočit pod samečka, aby mohla připojit svůj konec zadečku k jeho sekundárním orgánům a odebrat z nich sperma. Vyžaduje to mimořádnou hbitost, aby se podařilo toto spojení dovést ke zdárnému konci. Pářící se pár tvoří při tomto spojení tvar připomínající srdce.

Vážky (Odonata spp.) tvořící srdčitý prstenec při páření, zdroj fotografie: © Lolame, Pixabay.com

Oplodněná vajíčka, kterých mohou být stovky až tisíce, vážky kladou do vody, kdy nejčastěji přistanou na plovoucí vegetaci a vajíčka kladou pod ni. Vážka žíhaná (Sympetrum striolatum) spolupracuje v páru – když je sameček připojený na samičku, vajíčka kladou spolu v kooperaci – vajíčka kladou pod hladinu vody za letu.

Z vajíček se líhnou larvy vážek, které pod vodou žijí po dobu několika měsíců až let. Průměrná délka života dospělých vážek je v závislosti na druhu většinou mnohem kratší. Například dospělé šidélko ruměnné (Pyrrhosoma nymphula) může žít v průměru 7 dnů, šídlo královské (Anax imperator) se dožívá v průměru 14 dnů, maximálně 60 dnů. Výjimku tvoří druhy, které u nás přezimují – je jím například šídlatka hnědá (Sympecma fusca), která se dožívá v průměru 6 měsíců.

Líhnutí vážky z larválního stádia, zdroj fotografie: © Monika511, Pixabay.com

Jak chráníme vážky v České republice

Dominantním prostředím jsou pro vážky vodní plochy, nejčastěji se tak s nimi setkáváme v blízkosti mokřadů, řek, drobných lesních potůčků, vlhčích luk a u různých typů vodních nádrží. Zahlédnout je ale můžeme také v lese, na zahradě nebo dokonce ve městě. Platí, že čím je zachovalejší životní prostředí, tím více druhů vážek můžeme na daném místě pozorovat.

Kromě toho, že jsou vážky pozoruhodné svou krásou a elegancí, jsou také symbolem zachovalých vodních ploch a mokřadů. Negativní zásahy lidské činnosti, jakými jsou zavážení nebo nedostatečná obnova mokřadů, nešetrné rybniční hospodaření, regulace vodních toků nebo nadužívání chemických přípravků v zemědělství vede k degradaci nebo likvidaci přirozeného prostředí vážek a nejrůznějších rostlin a živočichů. V současné době je v České republice evidováno 74 druhů vážek, z nichž je 44 % zařazeno do různých kategorií ohrožení (dle Červeného seznamu IUCN k roku 2017).

Mokřad – přirozené prostředí vážek, zdroj fotografie: © Naše voda – Nina Havlová

Český svaz ochránců přírody (dále jen ČSOP) pečuje o řadu mokřadů, tůní a rybníků a přibližuje tato místa veřejnosti. Vyhlašuje rok 2021 Rokem vážek, kterým by rád upozornil na ohrožení vážek a vyzval veřejnost k zapojení do jejich ochrany. Nabízí však také finanční pomoc dalším subjektům, které by se chtěly do ochrany (nejen) vážek zapojit. V rámci Národního programu ČSOP Ochrana biodiverzity mohou spolky žádat o finanční podporu jak na mapování vzácných druhů, tak na drobnější praktická opatření v terénu, mimo jiné právě třeba na obnovu tůní, které potřebují vážky pro své přežití. Aktuální informace k plánovaným akcím spojených s Rokem vážek (vycházky, soutěže či výstavy) naleznete na webových stránkách www.csop.cz.

Zapojit se do ochrany vážek můžete i vy! Vědci z Ostravské univerzity vytvořili mobilní aplikaci Lovec vážek CZ, která umožňuje rozpoznat druh vážky a dozvědět se zajímavosti z jejího života. Získaná data z daného místa můžete odeslat s připojenou fotografií do databáze, a přispět tak k vědeckému výzkumu, který umožní zlepšit ochranu nejen vážek. Více informací k aplikaci i návod na její stažení naleznete na tomto odkazu: https://www.osu.cz/23249/lovec-vazek-miri-do-webovych-prohlizecu/.

Doporučení pro vás

K zajímavým dokumentům popisujících život těchto pozoruhodných tvorů hmyzí říše patří dokument Tajemný svět vážek, který je dostupný na tomto odkaze: https://www.youtube.com/watch?v=YU61YI8eAFw&ab_channel=Tom%C3%A1%C5%A1Cahel. K prohloubení vašich znalostí o vážkách vám také mohou posloužit publikace Vážky ČR – ekologie, ochrana, rozšíření od Aleše Dolného a spol. nebo kniha Vážky České Republiky od Martina Waldhausera a Martina Černého.

Autor článku: Zuzana Mikulková, Nadace na ochranu zvířat