“Lidé si přírodu a prostředí upravovali desítky tisíc let. Lidská přítomnost měla vliv na všechno, od mamutů po mikroby. Většina lidí ani netuší, jak moc a na jak dlouho jsme jako lidstvo upravili přírodu.” Jon Erlandson, archeolog, profesor a ředitel Oergonského Muzea přírodní a kulturní historie
Fotografie: Joe LeBlanc, Pixabay
Toto prohlášení charakterizuje vztah člověka a přírody. Již stovky let lidstvo svou přítomností ovlivňovalo stav přírody kolem sebe. Lidé si přizpůsobovali nejen plodiny, které pěstovali, ale také zvěř, kterou lovili, škůdce, které vyháněli nebo nemoci, které s sebou přinášeli. Dřívější rozšířenou představou bylo, že člověk začal jiné kontinenty ovlivňovat až v 15.století, ve “století objevů”, s rozšířením zámořského dobývání a se zdokonalením lodní dopravy. Ale není to tak. Po staletí se kumulovaly tyto drobné změny a alterace původních obyvatel a jejich výsledkem jsou “evolučně velmi kosmopolitní druhy, které se nacházejí napříč Zemí”.
“Panenská příroda neexistuje. A podle všeho neexistuje již několik století.” prohlásila Melinda Zeder, antropoložka Národního Muzea Přírodní historie na Smithsonském institutu. “Ochránci přírody mají svou představu, `pojďme se vrátit k původní podobě přírody, bez lidí`. Ale to je chiméra, falešná naděje. Na to už je příliš pozdě.”
Lidé tíhnou k tomu si myslet, že lidstvo před tisíci lety nebylo technologicky vyspělé nebo chytré. Nicméně se ukazuje, že lidé minulosti byli stejní jako lidé současnosti. Hladoví po technologiích, objevech a úpravě svého okolí. S rozšířením lidstva po zeměkouli byly vynalezeny luk a šíp, rybářské sítě, keramika a zemědělské stroje, které jim ulehčily život, ale také ovlivňovaly svět kolem nich. A čím více se lidstvo vyvíjelo, tím rychlejší a větší byl dopad na přírodu kolem nich.
Na základě zkoumání a syntézy archeologických dat DNA se vědci domnívají, že lidé začali dramaticky měnit své okolí před více než 12 000 lety. V tu dobu se člověk z Afriky dostal do zbytku světa, který postupně kolonizoval. A už tehdy si člověk upravoval svět kolem sebe, například ve chvíli, kdy lidstvo vynalezlo oheň, začalo s vypalováním polí od Afriky až po Novou Guineu.
A to není jediný příklad změn, které již byly v pohybu. Před 20 000 až 23 000 lety pravděpodobně došlo k jednomu z prvních zavlečení druhu z jedné oblastní na druhou, a to když se vačnatec jménem kuskus pruhovaný dostal z Nové Guinei do Indonésie, a ještě dál.
Dokonce před 50 000 až 100 000 lety naši předci pravděpodobně napomohli k vyhynutí některé z megafauny Austrálie a Tasmánie a to ať už přímo nebo nepřímo, díky lovu a zabíjení, jak potvrzuje výzkum. Ne všechna vyhynutí zvířat jsou způsobena člověkem a ne všechna jsou způsobena přírodou.
Člověkem byly vybírány, pěstovány a šířeny druhy zvířat a rostlin vhodné pro člověka. Kácení zalesněné půdy pro zemědělství a hromadné vysazování určitých druhů základních potravin, jako je rýže, začalo měnit složení skleníkových plynů v atmosféře již před 4 000 až 1 000 lety.
Oblíbenými zvířaty se stali především přežvýkavci – krávy, ovce, kozy. Studie uvádí, že k jejich původní domestikaci došlo těsně před začátkem holocénu (9 700 př.n.l.) na Blízkém východě, ale vzhledem ke své oblibě se brzy rozšířili všude, stejně jako kuřata původem z východní Asie.
Fotografie: Tim Hill, Pixabay
Je jasné, že zemědělství mělo rozsáhlé důsledky pro přírodu na velkých úsecích půdy. Ale asi největší dopad mělo lidstvo na evolučně jedinečné ostrovní ekosystémy ve chvíli, kdy mořské národy našly způsob, jak se k nim dostat. Například Polynésané s sebou přinesli nejen zvířata, která jim v zemědělství měla pomáhat, ale omylem s nimi přivedli i škůdce. Krysy, rejsci, ještěrky a mnoho druhů hmyzu se dostalo do různých koutů světa jako náhodní černí pasažéři.
Čím byly dopravní a obchodní systémy člověka pokročilejší, tím větší byl jeho dopad na krajinu. Podstatou je, že zatímco v současnosti radikálně ovlivňujeme přírodu a krajinu, jedná se pouze o postupný vývoj toho, co děláme tisíce let.
Existuje obrovské množství článků a prací v archeologii a paleoekologii, které odhalují překvapivě velký rozsah časných lidských transformací této planety. “Přesto jen velmi málo vědců z jiných oborů si je vědomo tohoto vznikajícího příběhu, kde tyto objevující se důkazy potvrzují velké počáteční zemědělské účinky na krajinu a emise skleníkových plynů,“ říká William Ruddiman, výzkumník z University of Virginia.
Zatímco odlesňování a zemědělství měnily složení skleníkových plynů v atmosféře již před tisíci lety, je to stále jen šelest ve srovnání s prudkým nárůstem koncentrací oxidu uhličitého vznikajících spalováním fosilních paliv v atmosféře – z 280 dílů na milion před průmyslovou revolucí na více než 400 dílů na milion dnes.
Pro lepší představivost vezměte v úvahu, že nyní i jediný kontinent, kde lidstvo trvale nežije – Antarktida, vykazuje jasný dopad lidské aktivity. Znečištění olovem přenášené vzduchem dosáhlo sedmého kontinentu již před jeho prvním průzkumníkem Roaldem Amundsenem v roce 1911.
Co se týče vlivu změny člověka na přírodu a klima, mezi vědci existuje (probíhá) rozsáhlá debata. Někteří z vědců se domnívají, že se nacházíme v nové geologické epoše, v tzv. „antropocénu“ označující, kdy lidstvo svou činností globálně ovlivňuje zemský ekosystém. Nicméně v současnosti není ani jasné, kdy vlastně toto období začalo.
Mnoho vědců věří, že změna atmosféry prostřednictvím velkých infuzí průmyslových skleníkových plynů znamená začátek antropocénu, tudíž se začátek této éry zařazuje do posledních několika set let. Oproti tomu někteří věří, že tomu tak není a tvrzení, že předindustriální společnost měla primárně místní a přechodný vliv na prostředí je mylné a nebere v úvahu nová archeologická data.
Dalším z provokativnějších názorů je, že všudypřítomní lidé mění přírodu stejně dlouho, jako lidstvo samo, ale že to není vždy špatné. Domnívají se, že v mnoha případech staří lidé narazili také na inovativní a udržitelné způsoby obdělávání půdy a krajiny. Nicméně v každém případě je nevyhnutelné lidské řízení ekosystémů.
Fotografie: Adam Derewecki, Pixabay
Návrh k rozuzlení tohoto problému má Nicole Bovin z Oxfordské univerzity. “Tato zjištění ukazují, že musíme přejít od paradigma ochrany Země před změnou k vytvoření nového paradigma pozitivního a aktivního ovlivňování druhů probíhajících změn, které se dějí. To zní děsivě a velmi samoúčelně. Realita je však taková, že na již silně pozměněné planetě žije 7 miliard lidí. Je to sen, myslet si, že se můžeme vrátit do jakési nedotčené minulosti.“
Erlandson uvedl, že zatímco dopady člověka se jen zrychlily, výzkum mu dal optimismus v tom, že lidé najdou způsob, jak se vypořádat se změnou klimatu. Podle něj je v této hlubší časové perspektivě zabudován příběh vynalézavosti, kdy každá generace lidí opakovaně čelila výzvám v různých částech světa a našla způsoby, jak těmto výzvám čelit.
Eliška Coufalová, Nadace na ochranu zvířat
Zdroj: https://www.washingtonpost.com/news/energy-environment/wp/2016/06/06/theres-basically-no-landscape-on-earth-that-hasnt-been-altered-by-humans-scientists-say/
https://www.researchgate.net/publication/303832735_Ecological_consequences_of_human_niche_construction_Examining_long-term_anthropogenic_shaping_of_global_species_distributions
