VYDRY V ČECHÁCH
“Mezi všemi divokými zvířaty, jejichž život jsem se pokusil vylíčit, vyniká jedno jako rytíř divočiny bez bázně a hany. Je to vydra, veselá, bystrá a nebojácná vydra. V životě je samá hra a radost, v obtížích odvaha sama; nejvznešenější dušička, jaká kdy kráčela přírodou po čtyřech nohou.” – Ernest Thompson Seton
Takto tohoto vodního predátora popsal slavný spisovatel. Podle nás je to výstižný popis.
Na území České republiky se vyskytuje jediný druh a to vydra říční (Lutra lutra) nebo také evropská. Jde o lasicovitou semi-akvatickou šelmu z rodu Lutra (vydra), která obývá vodní i suchozemské prostředí v oblastech do nadmořské výšky 2 000 metrů (výjimečně i vyšší). Vyhledává čisté vodní toky bohaté na potravu zhusta zarostlé okolní vegetací.
Vydra je ve vodě dokonalým plavcem i potápěčem. Dokáže se potopit do hloubky až 15 metrů a v průměru zadržuje dech na jednu minutu, ale údajně to dokáže až na dlouhých pět minut. Bohužel tuto krásku je skoro nemožné nalézt v české divočině. Nejenže je ohroženým druhem, ale je to zvíře spíše soumraku a noci. K lovu ve vodě je vydra přizpůsobena. Má dlouhé tělo se silným zploštělým ocasem, díky němuž může kormidlovat při plavání, a krátké končetiny s plovacími blánami. V dospělosti dosahuje přibližně 55 až 90 cm délky těla bez ocasu a hmotnosti od 3 až do 15 kg. Zajímavé je, že vydra je schopna vyskočit na souši do výšky až 90 cm a ujít kolem 16 km.
Potravu tvoří z 90 % ryby, zbylých 10 % doplňují drobní ptáci, raci a žáby. Za den je vydra schopna spořádat kolem kilogramu masa.
Mimo období páření je vydra samotář. Koncem zimy, v březnu a únoru se odehrávají vydří námluvy, ze kterých se rodí jedno až tři mláďata v noře vystlané větvemi, trávou a rákosím. Z důvodu ochrany svých mláďat se vchod do nory nachází většinou pod vodní hladinou. Mláďata s matkou zůstávají i devět měsíců (někdy i déle). Matku zpravidla opouštějí až následující jaro.
Vydra říční je pevně spjata s vodními toky, proto se její teritorium rozprostírá na cca 15 kilometrech hlavního toku zvětšeného o přítoky. Teritorium samic je menší a může se překrývat s teritoriem samce.
Až do poloviny minulého století byla vydra nejen na našem území nemilosrdně vybíjena. A to jako “zabiják ryb”, přičemž velmi napjatý vztah mezi vydrami a rybáři dodnes přetrvává. Stejně tak i pro svůj krásný kožich. Vydří kožich je totiž velmi hustý a pěkný, seshora na hřbetu má krásně kávově hnědou barvu a břicho je šedé až bílé.
Červený seznam ohrožených druhů IUCN (International Union for Conservation of Nature) uvádí, že z globálního hlediska se jedná o ohrožený druh a populace je hodnocena jako ubývající. Zvláště chráněným druhem byla vydra na českém území vyhlášena až v polovině 20. století, kdy se u nás ve volné přírodě údajně nacházelo pouhých 70 párů. Nicméně od té doby se populace navýšila a v současnosti se u nás nachází kolem 7 000 jedinců. Nejčastější výskyt vydry říční je na Plzeňsku a na Šumavě, případně v jihočeské pánvi na Českomoravské vrchovině. Vzácněji lze tyto drobné predátory nalézt na Ohři, Dyji nebo v severozápadních Čechách.
Vydra v zajetí
V zajetí je prý vydra velmi společenská a mazlivá. Vyžaduje neustálou pozornost, což bylo vidět v přírodovědném seriálu České televize z roku 2002 o vydřím samečkovi Vydrýskovi.
Pokud se chcete dozvědět více o vydrách na našem území, můžete navštívit internetové stránky Českého nadačního fondu pro vydru: https://vydry.org/.
