POUSTEVNICE KRAJINY – VČELY SAMOTÁŘKY
V České republice se vyskytuje přes šest set druhů včel samotářek a jsou tak druhově nejbohatší skupinou včel. Jsou to včely teplomilnější, proto se více druhů a v početnějším zastoupení vyskytuje směrem k Moravě a dál na jihovýchod. Včely samotářky nevytváří společenstva. Sociální skupinu tvoří pohlavně zralí jedinci, samci a samičky, kteří se potkávají pouze při rozmnožování. Můžeme tak říci, že žijí převážně jako poustevníci.
Na rozdíl od včel společenských neprodukují med, ani nevytváří voskové plástve, ale jejich význam spočívá v zajištění úrody ovocných stromů, kvetoucích rostlin a tím zachování biodiverzity krajiny. Jejich život je skrytý a nenápadný, díky tomu unikají pozornosti lidí, kteří tak opomíjejí jejich význam.
Každý druh včely samotářky je velice specifický ve způsobu stavění hnízda. Hnízda si staví v půdě, ve stěnách z cihlového zdiva, v dřevěných trámech, v dutinách střešních tašek, ve stéblech rákosu, nebo obsazují existující otvory, které byly domovem jiných druhů hmyzu. Tvrzení, že ničí dřevo nebo zdivo, je proto mylné. Jsou schopny využít skulinky v rozmanitém materiálu, nemusíte se obávat, že by vám zničily zahradu.
Chluponožka, autor / zdroj: AxxLC, pixabay.com
Podle toho, kde mají umístěný nasbíraný pyl z rostlin, se dělí na nohosběrné a břichosběrné. Včely samotářky se specializují na opylování určitého druhu rostlin. Ke sběru pylu mají uzpůsobené i chloupky na těle. Břichosběrné včely vrtí zadečkem a tím se uchytává pyl na jejich zadních partiích. Na břichu se zachytává méně pylu, než je tomu u nohosběrných včel, a proto musejí létat častěji mezi květinou a hnízdem, kam pyl ukládají. Výhodou je, že tím navštíví a opylují více rostlin za den. Přirovnání pilný jako včela je opravdu výstižné.
O vynalézavosti včel samotářek svědčí metoda “sběru pylu”, kdy při usazení na květu rozkmitají křídla, květina rezonuje a tím uvolní více pylu. Rostliny lákají včely i další hmyz na svůj lahodný nektar, který je odměnou za to, že dojde k přenosu pylu a tím rozmnožení rostliny. Některé druhy včel samotářek jsou ale vychytralé. Prokoušou se květním lůžkem přímo k nektaru, kde tak nedojde ke kontaktu s pylem a rostlina zůstává neopylena. Pyl a nektar slouží jako potrava pro dospělé, zvláště pro jejich potomky. Přenos pylu z květu na květ zajišťuje vznik nových generací rostlin. Nasbíraný pyl a nektar uloží samice do plodových komůrek, které si sama vytváří ve svém hnízdě, což je vlastně pouze skulinka či dutinka. Oplozená vajíčka klade na směs pylu a nektaru a po nakladení buňku uzavře. Generace nových jedinců přezimuje a vylíhne se na jaře následujícího roku.
Rozmanitost druhů včel samotářek je obrovská, nejen vzhledově, ale i velikostně.
Některé čeledi a jejich zástupce si můžete prohlédnout níže v tomto článku. Český jazyk je bohatý a v případě názvů včel a jejich čeledí odvedl opravdu kouzelnou práci.
Čalounicovití – zástupce zednice rezavá (Osmia rufa)
Zednice rezavá je nejhojnějším zástupcem na území ČR. Hnízda staví do přirozených dutin ve spárách zdiva (odtud odvozen jejich název), v dutých stéblech rostlin nebo v chodbách ve dřevě po jiném hmyzu.
Zednice rezavá (Osmia rufa), autor / zdroj: PollyDot, pixabay.com
Pískorypkovití – zástupce pískorypka popelavá (Andrena cineraria)
Pískorypka popelavá je velmi četná v zastavěných plochách měst, kde se výrazně podílí na opylování ovocných stromů. Její hnízdo můžete při bližším pozorování nalézt v nízkém trávníku, nejlépe v písčité půdě.
Pískorypka popelavá, zdroj: http//commons.wikimedia.org/
Hnízdo pískorypky, autor / zdroj: Dluogs, flickr.com
Ploskočelkovití – zástupce ploskočelka šestipásá (Halictus sexcinctus)
Samice ploskočelky může žít solitérně, nebo tvořit malé kolonie a sdílet hnízdo s dalšími svého druhu, a to i ve stejné lokalitě. Proto je zajímavým modelem výzkumu sociálního života včel samotářek.
Ploskočelka šestipásá, zdroj: http//commons.wikimedia.org/
Včelovití – zástupce drvodělka fialová (Xylocopa violacea)
Včela drvodělka je největší zástupce včel samotářek, svojí velikostí a tvarem připomíná čmeláka. Nektar často získává loupeživým způsobem, kdy se k nektaru prokouše ze strany květu a nedochází tak k opylení rostliny.
Autor / zdroj: zdenekfritz0, pixabay.com
Hedvábnicovití
Z této čeledi uveďme například hedvábnici jarní (Colletes cunicularius), která své potomky krmí nektarem a pylem pouze z vrb. Dále sem patří maskonosky, velice malé včelky, které pyl polykají s nektarem, protože nemají pylosběrný aparát.
Maskonosky, autor / zdroj: Annette Meyer, pixabay.com
Různorodost včel samotářek nejen vzhledem, ale zvláště ve způsobu života, zároveň také úzká specializace na rostlinné druhy, potvrzuje důležitost ochrany všech druhů. Význam má komplexní ochrana, tedy nejen jednotlivých druhů včel samotářek, ale také stanovišť jejich výskytu, protože díky tomu zůstává krajina pestrá a bohatá na rostlinné a živočišné druhy. Hmyzí opylovači jsou dokonalým příkladem vzájemné závislosti mezi rostlinnou a živočišnou říší. Jeden bez druhého nemůže být.
Jana Kostrounová, odborný úsek Nadace na ochranu zvířat
