MED a jiné včelí produkty
Jak vzniká med?
Můžeme říct, že celý cyklus vzniku medu začíná u rostlin. Kvetoucí rostliny produkují nektar, na který lákají opylovače. Opylovači při sání nektaru přenesou pyl na svých tělech a při přeletech z květu na květ dochází k opylení. Protože jsou vždy věrní pouze jedné rostlině, dojde k řádnému opylení. Rostliny si produkcí nektaru zajistí opylení a zároveň odmění své opylovače.
Autor / zdroj: Phuong hoang thuy, pixabay.com
Opylovači jsou zástupci z řádu hmyzu. Nejuniverzálnější a nejpřizpůsobivější jsou včely. Nasátý nektar z květních, i mimo květních, nektarií putuje tělem včely do medového váčku. V těle je nektar obohacený o další složky a minerály, například výměšky hltanových žláz. Včely létavky s naplněným medovým váčkem letí do hnízda nebo úlu, kde dojde k uložení řídkého nektaru do buněk v plástvích. Nektar, s velkým obsahem vody (až 70 %), je přenášen a postupně zahuštěn. Jakmile klesne obsah vody na cca 18 % procent, včely již pravý med v buňkách zavíčkují. Celý tento proces můžeme označit jako zrání medu, které pokračuje i ve sklenici u vás doma :-).
Med z nektaru se označuje jako med nektarový neboli květový / luční.
Medovicový nebo lesní med vzniká z medovice (sladký roztok). Mšice, červci aj. nasávají mízu rostlin bohatou na cukry. V období rozmnožování pak přebytečné množství sladkého roztoku rozstřikují do okolí. Kapky medovice, které ulpívají na listí a jehličí, poté sbírají včely. Medovicový med bývá tmavý, díky barvivům z mízy dřevin.
Nektarový med obsahuje více cukrů oproti medovicovému, který má naopak více minerálních látek. Prospěšnost medu spočívá v bohatém zastoupení enzymů, které podporují imunitu. Med neléčí, ale posiluje organismus! A protože vysoké teploty (45–50 °C) ničí enzymy, med by se neměl dávat do horkého čaje, jinak z medu uděláte pouhé sladidlo bez výživných látek.
Druhy medů se rozlišují dle toho, zda pochází z více druhů rostlin nebo z jednoho druhu, a podle zpracování (vytáčený, lisovaný ad.).
Autor / zdroj: Britta Gade, pixabay.com
Krystalizace medu
Důkazem kvality pravého medu je přirozený proces krystalizace.
Krystalizace medu se děje v závislosti na poměru cukrů glukózy a fruktózy, a po stočení na teplotě skladování. Květový med krystalizuje dříve, obsahuje více glukózy. Oproti tomu medovicový s vyšším obsahem fruktózy může krystalizovat až několik měsíců po stočení. Každý med, ať je jakéhokoliv původu, by měl do roka ztuhnout, tj. krystalizovat. Pokud se tak nestane, došlo při zpracování, filtraci či skladování k chybě, například příliš vysoké teploty, odstranění pylových zrn jako krystalizačních center nebo přidání látek, které krystalizaci zastaví.
Med skladujte nejlépe při teplotách 15–20°C. Uvádí se, že světlo medu škodí, vzhledem k tomu, že přirozeně se med na světlo nedostane. V případě, že Vám med ztuhne, můžete ho pomocí vodní lázně (max. do 50 °C) opakovaně uvést do tekuté podoby. Včelaři zpracovávají med i do podoby pastového tekutého medu. Úprava se dělá tzv. pastováním, jedná se o mechanické překládání medu několikrát za den. Krystalizace proběhne, ale zůstane i vláčnost medu. Tyto dvě zpracování medu nepoškozují jeho kvalitu.
Autor / zdroj: Hans, pixabay.com
Další včelí produkty
Pyl
Při transportu nektaru dochází také k přenosu pylu. Včely tvoří třením pylu na svých končetinách tzv. rousky. Pyl tvoří bílkovinnou složku výživy včel, nejen starších larev, ale i mladých včel, které ještě nemají vyvinuté hltanové žlázy k produkci mateří kašičky. Pyl je ukládán do buněk plástů a tvoří i v nepatrném množství složku medu. Člověk pyl využívá jako doplněk stravy nebo jako součást léků na alergie.
Pylové rousky, autor / zdroj: PublicDomainPictures, pixabay.com
Vosk
Včelí vosk tvoří dělnice za pomoci svých voskotvorných žláz. Z šupinek vosku jsou postaveny plásty, které slouží ke skladování medu, pylu a jako domov budoucích jedinců. Voskové dílo je zpevněno košilkami, které po sobě zanechávají vylíhlé včely.
Celý voskový plást roste směrem dolů, ty nejstarší části postupně tmavnou, díky vysokému množství uloženého medu, pylu a košilek. Čím je dílo tmavší, tím více se zde narodilo včel. Vosk se využívá pro výrobu svíček, v kuchyni a potravinářství nebo jako balzám na rty.
Autor / zdroj: Dormeur74, pixabay.com
Propolis
Propolis je směsí pryskyřice a výměšku slinných žláz včel, který využívají na potěr jako dezinfekci a na tmelení pro izolaci. Lidé využívají propolis ve formě surové, jako tinkturu nebo masti.
Mateří kašička
Jedná se o produkt hltanových žláz včel a je hlavním zdrojem potravy pro první dny larev dělnic a po celý život i pro matku. Mateří kašička se používá jako potravinový doplněk, v kosmetice a jako doplněk stravy hospodářských zvířat.
Jed
U dělnic se vyvíjí jedová žláza s váčkem. V případě ohrožení včela bodne a díky háčkům se vytrhne celý váček. Včela krátce poté uhyne. Odebraný jed se využívá při léčbě alergií.
V neposlední řadě je důležitým včelím produktem jejich opylovací schopnost.
Opylovací schopnost včel (aj. hmyzu) zajišťuje až jednu třetinu světové produkce potravin.
Máta, autor / zdroj: Buntysmum, pixabay.com
Kupujte med přímo od našich včelařů!
Podporujte lokální včelaře koupí medu přímo od nich. Nejenže tím podpoříte práci včelaře, ale také místní krajinu a biodiverzitu. A pokud trpíte alergií na pyl, med koupený z vašeho nejbližšího okolí může podpořit léčbu díky obsahu pylových zrn.
Jana Kostrounová, odborný úsek Nadace na ochranu zvířat
