Jaro – období největší migrace žab a dalších obojživelníků
Pozor na těch silnicích!
Nejdůležitější a zároveň nejnebezpečnější období pro obojživelníky nastává na samém počátku jara. Obojživelníci opouští svá zimoviště a vydávají se na místa rozmnožování (tzv. trdliště). Toto jarní tažení je nejkritičtějším obdobím, kdy dochází k přesunu velkého množství jedinců za poměrně krátký časový úsek. Všechny druhy obojživelníků jsou svým rozmnožováním vázány na vodní prostředí, v němž dochází k vývoji vajíček a larev. Přesun k vodě je velice nebezpečný, protože často musí být překonány více či méně frekventované pozemní komunikace. Další riziko představuje vyhřátá vozovka, která slouží i jako místo odpočinku a díky osvětlení je také zdrojem potravy (instinkt hmyzu velí, leť za světlem).
Zdroj: pxfuel.com
Období rozmnožování probíhá v závislosti na druhu od února do května. Nejlepší podmínky pro migraci obojživelníků k vodním plochám poskytují teplé a vlhké noci. Vhodné vodní zdroje pro rozmnožování jsou stojaté vody – např. rybníky, umělá městská jezírka, mokřady a tůňky. V tekoucích vodách je riziko, že vajíčka a larvy budou pozřeny populací ryb.
Samice a samci žab se přemisťují k vodě velice pomalu a v těsném fyzickém kontaktu, tzv. amplexus. Samec je menšího vzrůstu a drží se na hřbetě samice, dokud spolu nedorazí k vodě, kde dochází k vypouštění vajíček samicí a jejich okamžitému oplodnění samcem – vnějšímu oplození.
Ropucha obecná; zdroj: pixabay.com
Co ohrožuje obojživelníky v ČR?
Obojživelníci jsou dnes celosvětově nejrychleji mizející skupinou obratlovců. Více než třetina všech popsaných druhů obojživelníků má na Červeném seznamu IUCN (také Červený seznam ohrožených druhů) status ohrožený.
Jedním z mnoha důvodů je vysoká citlivost jejich kůže na negativní změny prostředí (a proto jsou obojživelníci skvělými ekologickými indikátory), ke kterým dochází po celém světě. Obojživelníci potřebují ke svému životu kvalitní vodní prostředí i souš. U nás jsou těmito negativními změnami krajiny např. vysoká intenzita a nadužívání chemikálií v zemědělství, vysazování jehličnatých monokultur, odvodňování mokřadů a celková devastace vodních ploch a toků. Krajina se pro obojživelníky stává neprůchodnou a zamořenou (nadbytek živin v půdě, přítomnost pesticidů a herbicidů). Také zvýšená hustota dopravy má obrovský negativní dopad na populace obojživelníků a je příčinou vysoké úmrtnosti. Populace obojživelníků negativně ovlivňuje i intenzivní chov ryb (zarybňování tůní, jezírek, potůčků) jako jejich největších predátorů a potravních konkurentů.
Jak je chránit?
Pro některé druhy obojživelníků se migrační cesty nemění po celé generace, a proto je důležité tyto cesty monitorovat a zajistit opatření k jejich ochraně. Podél silnic se staví různé bariéry – například odchytové, kdy jsou instalovány plastové nebo plechové zábrany cca 30 cm vysoké, které žáby nasměrují do sběrných nádob, což mohou být části trubek, seříznuté plastové barely, kbelíky aj. Odtud se přenáší k vodě. Trvalejší bariérou jsou naváděcí stavby (mj. betonové zábrany, ploty), které nasměrují obojživelníky k mostu nebo podchodu u silnice. Dalšími možnými opatřeními jsou odklon dopravy během kritického období jarních tahů a vytvoření objížďky nebo instalace dopravní značky Pozor výskyt žab.
Zdroj: pixabay.com
Podchod pod vozovkou; zdroj: https://commons.wikimedia.org/
Druhy obojživelníků na území ČR
U nás se vyskytuje 21 druhů obojživelníků – 8 druhů ocasatých, 13 druhů žab. Níže uvádíme jejich seznam a status ohrožení dle Červeného seznamu IUCN. Nejpočetněji jsou zastoupeni ropucha obecná, skokan hnědý a čolek obecný.
| Žáby | Ocasatí |
| Kuňka žlutobřichá – kriticky ohrožený | čolek velký – ohrožený |
| Kuňka ohnivá (obecná) – ohrožený | čolek dunajský – kriticky ohrožený |
| Blatnice skvrnitá – téměř ohrožený | čolek dravý – ohrožený |
| Ropucha obecná – zranitelný | čolek hranatý – kriticky ohrožený |
| Ropucha krátkonohá – kriticky ohrožený | čolek obecný – zranitelný |
| Ropucha zelená – ohrožený | čolek karpatský – kriticky ohrožený |
| Rosnička zelená – téměř ohrožený | čolek horský – zranitelný |
| Skokan hnědý – zranitelný | mlok skvrnitý – zranitelný |
| Skokan ostronosý – ohrožený | |
| Skokan štíhlý – téměř ohrožený | |
| Skokan krátkonohý – zranitelný | |
| Skokan skřehotavý – téměř ohrožený | |
| Skokan zelený – téměř ohrožený |
* http://www.biolib.cz
** Nálezová databáze ochrany přírody AOPK http://www. portal.nature.cz/redlist/
| Červený seznam ohrožených druhů | Popis IUCN/ Překlad |
| LC | Least Concern / Málo dotčený |
| NT | Near Threatened / Téměř ohrožený |
| VU | Vulnerable / Zranitelný |
| EN | Endangered / Ohrožený |
| CR | Critically Endangered / Kriticky ohrožený |
| RE | Regionally extinct / Lokálně vyhynulý |
| EX | Extinct / Vyhynulý |
| EX? | Extinct / Nezvěstný |
| EX?? | Extinct / Nejasný |
| DD | Data Deficient / Chybí údaje |
| NA | Not Applicable / Nevhodný pro hodnocení |
| EW | Extinct in the Wild / Vyhynulý ve volné přírodě |
| NE | Not Evaluated / Nevyhodnocený |
Jana Kostrounová, odborný úsek Nadace na ochranu zvířat
