Co dělat, když najdete mládě zajíce polního?
Jaro a zajíčci na obzoru
S příchodem jara se v přírodě objevují první mláďata zajíce polního. Na svět přicházejí zajíčci již na přelomu ledna / února. Mládě zajíce se rodí velmi dobře vybaveno k samostatnému způsobu života. Novorozené mládě zajíce je již osrstěné, vidí, má odklopené ušní boltce a je schopné velmi dobře udržovat tělesnou teplotu. Nutno ale podotknout, že časté srážky zvláště mláďatům nesvědčí (riziko prochladnutí). Zajíčci se pohybují v ploše pouze několika metrů čtverečních, ale ihned po narození se rozptýlí, aby eliminovali případné nalezení místa narození predátorem. Další ochranou před predátory jsou zbarvení a neaktivní pachové žlázy. Matka (ramlice) velmi rafinovaně přichází na místo kojení, nejdříve oběhne kruh a poté se dlouhými skoky přiblíží k mláďatům. Znesnadňuje tím predátorům sledování své pachové stopy.
Zdroj: pixabay.com
Zaječí mateřské mléko má v živočišné říši jednu z nejvyšších energetických hodnot, je velmi tučné. Matka tak může mláďata kojit pouze jedenkrát za 24 hodin, to znamená méně časté návštěvy, což je z hlediska ochrany mláďat bezpečnější. Již od třetího dne po narození začínají mláďata přijímat i zelenou potravu a od mléčné stravy ustupují po dvou týdnech. Zajíc je plně samostatný v prvním měsíci věku.
Zajíc se rozmnožuje po celý rok, vyjma období od září do listopadu. Počet mláďat ve vrhu se pohybuje mezi 1–5. Na jaře a podzim jsou vrhy méně početné. Pozdní jaro a léto přinášejí vrhy nejpočetnější. Doba březosti zajíce je 42–44 dní. Laktace a kojení trvají 3 týdny.
U samic zajíce se objevuje tzv. superfetace, kdy děloha, kromě zárodků blížícího se porodu, obsahuje i zárodky nové v počátečním stupni vývoje. Jinak řečeno, u ramlice mohou být po porodu znovu aktivovány vaječníky. Tato schopnost oplodnění a současně kojení novorozených mláďat výrazně zlepšuje reprodukční kapacitu zaječí zvěře.
Zajíc polní může obývat plochu o výměře až 300 ha, kde je trvale usídlen. Pokud je zajíc ze svého teritoria vyhnán např. predátorem či mechanizací zemědělství, tak jakmile hrozba pomine, vrací se na své staré místo. Od konce léta zajíc ukládá bílý tuk (tzv. běl / bílí) mezi svalovými provazci a uvnitř břišní dutiny. Tyto tukové zásoby plně pokryjí energetickou potřebu během zimního období. V zimě nepotřebují přikrmování jadrným krmivem, ale pouze senem, letninou, kaštany, žaludy, krmnou řepou nebo ohryzem, zvláště když sněhová pokrývka znemožní přístup k zelené trávě, osení apod.
Opatření
Pokud naleznete mládě zajíce polního, které není zraněno, nesahejte na něj a neberte si ho domů. Mláďata jsou matkou kojena pouze jednou denně, a proto bývají velmi často sama, nejsou ovšem opuštěná! Dbejte zvýšené opatrnosti i při venčení svého čtyřnohého parťáka. Druhou nejčastější příčinou přítomnosti mláďat zajíců v záchranných stanicích jsou poranění způsobená psy.
Zdroj: pxfuel.com
V případě, že naleznete mládě na otevřeném prostranství v blízkosti cest, je vhodné zvíře přemístit (avšak nepříliš daleko od místa nálezu). Mláďata zajíce žijící ve městech nebo v jejich blízkosti je možné přemístit i rukou (na lidský pach jsou zvyklá) a odnést do nejbližšího křoví, kam se nedostane např. pes.
Při nálezu zraněného zvířete kontaktujte nejbližší záchrannou stanici. Přehled záchranných stanic pro volně žijící živočichy najdete na stránkách: http://www.zvirevnouzi.cz/zachranne-stanice/
Zajíc polní a legislativa
Legislativní zmínku o zajíci polním můžete najít ve vyhlášce č. 245/2002 Sb. Ministerstva zemědělství o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu. Vyhláška upravuje časové období pro možnosti lovu v oplocených vinicích, s využitím loveckého dravce nebo odchytem.
Populace zajíce polního
Přesnost údajů o populaci zajíce polního se těžko stanovuje vzhledem k nespolehlivým metodám a velké diverzitě populace v různých částech sčítání. U lovného druhu jako je zajíc polní, studie o populaci často vycházejí z odlovu. Populace zajíce polního se od 60. let minulého století snižuje. Na poklesu populace se nejčastěji podílejí zvyšující se stavy predátorů. To ovšem nemusí znamenat výraznější zásah do stability populace, kdy kompenzace může být dosaženo imigrací, sníženou mortalitou nebo zvýšenou produkcí potomstva. Predátory jsou například zdivočelá kočka domácí, stále častěji se vyskytující krkavec velký nebo dravci jako moták, poštolka, káně, invazivní druhy predátorů (šakal zlatý, psík mývalovitý), z malých šelem liška obecná a další. Mláďata zajíce se před predátory chrání přikrčením, a proto jsou spolu se srnčaty jedni z nejčastěji usmrcených savců žijících v zemědělské krajině.
Kromě predačního tlaku je podstatným faktorem snižování populace také intenzifikace zemědělství, která zvyšuje výměru jednotlivých polních bloků a snižuje krajinnou diverzitu. Díky zvýšení rozlohy polních lánů zajíc obtížněji nachází vhodnou potravu, místa vhodná k úkrytu před predátory a také klimatickými vlivy. Zaječí zvěř velmi intenzivně využívala polní okraje jako místa k odpočinku během neaktivní části dne a jako zdroj pestré přirozené potravy. Větší nabídka potravy snižovala dobu potřebnou k pastvení, která minimalizuje riziko ulovení predátory. V zemědělství také došlo k rozvoji technologií – moderních žacích strojů, jejichž pojezdová rychlost je vysoká (15 m/hod.) při záběru až 14 metrů.
V neposlední řadě je ohrožujícím faktorem pro drobnou zvěř tzv. fragmentace krajiny pozemními komunikacemi a silnější provoz na těchto silnicích. Nejde jen o přímé ohrožení, tedy srážku s vozidlem, ale také o další negativa spojená s dopravou – jako je hluk, prašnost a světelný efekt projíždějících vozidel. Krajina je pro zvěř méně prostupná, což omezuje migraci a může se to podepsat i na snížené genetické variabilitě, která má přímý vliv na fitness celé populace. Nicméně ty nejvíce frekventované dálnice jsou proti srážkám se
zvěří již chráněny výstavbou plotů, varovných značení a modifikací biotopů. Další možností je aplikace pachových repelentů v blízkosti pozemních komunikací.
Jana Kostrounová, odborný úsek Nadace na ochranu zvířat
Zdroje:
1. SÝKORA, Ivo. Biologie zajíce polního. In: Myslivost. Stráž myslivosti [online]. Říjen/2007, 34 [cit. 20.3.2020]. ISSN 0323-214X. Dostupné z: https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2007/Rijen—2007/Biologie-zajice-polniho
2. ČESKO. § 1 písm. p) vyhlášky č. 245/2002 Sb., Ministerstva zemědělství o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu. In: <i>Zákony pro lidi.cz</i> [online]. © AION CS 2010-2020 [cit. 20. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-245#p1-1-p
3. HAVRÁNEK, František. Faktory mortality, využívání stanovišť a podpora populací zajíce. [online]. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Zbraslav-Strnady, leden 2018 [cit. 20.3.2020]. Dostupné z: https://lesycr.cz/wp-content/uploads/2018/04/Faktory-mortality-podpora-populaci-zajice-2018.pdf
